Lodě

Na jaře se můj pan svářeč omluvil a ukončil naší spolupráci na výrobě kotlíků. Má na to opravdu právo - a já se mu nedivím. Moje nápady a konstrukce by udolaly každého a navíc, už jsme oba starší pánové a proč si kazit zbytek života výrobou něčeho tak podivného a komplikovaného buhvíčeho, zvláště když už se plyn a kyslík nedá sehnat, aniž byste byli podnikatelé, musíte přijet s úředním papírem a s náklaďákem - nikoliv s větším osobákem a tak. To je už, bohužel, historie. Rozhodl jsem se pokračovat sám. Měl jsem to okoukané a v malíku, když jsem mu asistoval a okouněl, takže, řekl jsem si, proč to nezkusit jednou sám.

Když mi Ivan Grňa alias Ivankap zhruba před měsícem poslal skromný dotaz „Jaké články bych pro MoNaKo potřeboval?“ a když jsem odvětil, že skoro jakékoli, protože MoNaKo není v situaci, kdy by si mohlo z dodaných článků vybírat jen něco, ještě jsem netušil, s jakým trumfem se mi během pár dnů ozve. Takže vítejte u nového seriálu o stavbě lodních maket:

Každá plachetnice se stává plachetnicí teprve ve chvíli, kdy dostane plachty. Jelikož předcházející 3 díly článku Milan Sedláček víceméně věnoval stavbě trupu a přípravě podpalubí, 4. díl článku, který je závoveň posledním, bude věnován výrobě stěžně a plachet:

Minulé díly se věnovaly výrobě trupu. Dnes přijde na řadu výroba paluby a osazení podpalubí potřebnou elektronikou s kladkami pro vedení otěží:

Zatímco v první části článku se Milan Sedláček věnoval výčtu důvodů, které ho ke stavbě plachetnice třídy IOM vedly, teoretické přípravě a výrobě kopyta trupu, v druhé části popíše, jak se popasoval se samotnou výrobou formy trupu, trupem, kýlem se zátěží a kormidlem:

Protože si rád hraji a nějak mně došel dech při výrobě lodí pro Tug Towing, tak mě zaujaly plachetnice. Nejdřív to byly Footyny (Opalek a Moonshadow) a pak RG 65 (upravená zmenšenina NOUX), i když jsem od začátku pošilhával po třídě IOM.

Určitě nosím dříví do lesa, ale cítím nutnost podělit se o své výdobytky. Určitě se časem ozve někdo lepší a zkušenější, než jsem já, ale třeba tohle pomůže někomu ještě méně zkušenému... Klečím u PC, protože mně bolí zadek po těžké operaci kostrče a snažím se naťukat pár slov o tom svém výrobku. Jde o Carley float, což jsem si volně přeložil jako Karlův plovák. Zřejmě cosi vyplněné buď korkem, nebo balsou, aby to plavalo, s podlážkou, přivázanou k obloukům provazem - docela jednoduchá a levná věc, co zachraňovala životy námořníků. Při stavbě korvety, o které se více dočtete v RC revue, jsem se musel poprat s tím, jak tento lodní detail vyrobit v měřítku 1:50.

Při stavbě modelu kolesáku Lulonga jsem musel vyřešit konstrukční provedení koles. Nabízela se mi varianta nejjednodušší, ale zároveň nejdražší, a to použít originál stavitelná kolesa od firmy Graupner. Vzhledem k ceně (i tak stavba modelu začala polykat nehorázné peníze za motory, regulátory či speciální detaily jako osvětlení, kormidelní kolo...) jsem se rozhodl postavit kolesa vlastní silou, podobně, jak jsem to už udělal na svém prvním kolesovém parníku Ned Kelly. Přítel Petr Hájek mě ale upozornil na zajímavé ruské stránky firmy, která projektovala kolesové parníky se speciálním tvarováním koles. Jelikož je celý článek docela zajímavý z hlediska pohonu kolesových parníků, snažil jsem se o zkrácený překlad, který tu nejprve uvádím. Jako druhou část uvedu zkušební konstrukci koles pro model.

Začalo to vlastně už při mé dlouhodobé nemoci, kdy jsem v nemocnici u kotelny brousil polystyrenové kopyto na svou první Footy. Po návratu domů a jejím oživení přišlo zklamání, plachetnička byla moc těžká (zlozvyk z Tug Towingu) a skoro vůbec nestoupala proti větru. Po úpravě takeláže a výměně plachet byla schopná plachtit tak, jak jsem chtěl já. Pak jsem dostal stavitelskou facku v podobě porovnání s jinými loděmi a bylo rozhodnuto. Musí být jiná FOOTYNA!

Asi nejsem ten pravý pro popis strojního vybavení v parníčku, protože moje lodě jsou opravdu velmi jednoduché, ale pro začátečníka to snad vyhoví. Mám totiž na starosti dvě lodě - mojí a manželčinu a s tím souvisí nutnost mít vše co nejjednodušší - hlavně to musí jet manželce... Takže nějaké další čarování s tuningem lodí nepřipadá v úvahu (pumpy, regulace plynu, doplňování vody...).

Modelařím pro radost a poježdění s přáteli. Dlouho jsem obdivoval nádherné a do detailu propracované makety, ať už to byly mému srdci bližší lodě, nebo letadla. Obdivoval jsem dokonalost výroby a zpracování. Stále jsem se nemohl rozhodnout, protože mé ruce a oči - o vybavenosti dílny raději ani nemluvím -, mají svá omezení, jestli vůbec, jakou a kdy si postavím.

Vždy jsem k lodičkám tíhnul, již jako malý kluk jsem všelijak přitesával polínka a tak podobně. Zlomem byl Ježíšek, který mi donesl z rukou mého laskavého strýce Boubelíka v r. 1947 jako devítiletému unikátní plachetnici.

Každý z nás někdy potřeboval změnit měřítko stavebního plánu. Pokud vše počítáme doma na kalkulačce, není jediný problém si míry přepočítat třeba metodou pokus-omyl. Jsou však chvíle, kdy není čas ztrácet čas. Pak přijde vhod převodní tabulka.

Kdysi dávno, zřejmě pod vlivem návykových látek, jsem slíbil ladousovi článek o stavbě mé další lodi a tímto se slib snažím plnit. Pod zhoubným dojmem amerických a jiných seriálů, jsem se rozhodl prezentovat svou stavbu na pokračování. Pokud bych totiž čekal s uveřejněním až po dokončení stavby, nemusela by prezentace proběhnout vůbec, protože je dost dobře možné, že v tu dobu už nebude internet existovat.

Chtěl bych shrnout informace, které jsem získal o RC lodních třídách a pomoci tak novým zájemcům o sportovní RC plachetnice s výběrem vhodného modelu.