Lodě

Na podzim minulého roku jsem se rozhodnul, že nebudu stavět nic nového, ale raději staré loďky opravím. Jako druhý na řadu přišel malý parní člun Racek délky 70 cm, který už asi 2 roky stál na horní polici. Vysoko jsem ho umístil proto, aby nebylo vidět, že má popraskaný trup, trup a kotel je ohořelý a celá stavba je silně špinavá. No a koho by napadlo, že tam budou bydlet pavouci.

Pomalu se nám hlásí o slovo nová modelářská generace, která v době vzniku MoNaKa neměla o lodních modelech ponětí. Možná v následujícím článku nenalezneme nic převratného, přesto bychom mohli snahu Tomáše Hlacha ocenit. Přinejmenším jde o dobrý pokus o vyprovokování zkušenějších maketářů, aby se též podělili o své poznatky. Témat se najde jistě celá řada.

Začalo to na MoNaKo-DF, kde se objevil odkaz na nový typ remorkéru – v zahraničí hojně rozšířený pod pojmem Springer Class. Když jsem viděl fotografie Springerů a jak je stavba jednoduchá, bylo rozhodnuto. Velký vliv mělo v mém případě i to, že stavba nebyla omezována nějakým konkrétním typem materiálu, ale byla naopak ponechána úplná volnost. To bylo dost důležité, protože sehnat u nás cokoliv na lodě bylo v té době problém. Všude byl jen sortiment pro letadla a auta. O nákupech v Číně jsem ještě nevěděl.

Voráček
remorkér
tema1
tema2

Zdroj:
http://www.phprs.cz/forum/read.php?2,10988

nko

I když jsem ve slabé chvilce drahé polovičce slíbil, že se stavbou lodí dám na chvíli pokoj, tak se to jako obvykle trochu zvrtlo. Na webu jsem narazil na holandskou loděnici KOTUG a remorkér RT Antonie - rotortug. Loďka je to opravdu pěkná, ale bylo třeba vymyslet nové „Z“ pohony.

Dnešním článkem nahlédneme pod pokličku do jedné méně běžné modelářské kategorie, ke které většina lodních modelářů vzhlíží s respektem, protože co do vodotěsnosti, vyvážení a samotného ovládání jde tato modelářská kategorie nejméně o level dál. U modelů ponorek se totiž kdejaké drobné zanedbání šeredně vymstí v ten nejméně vhodný okamžik. Provozovatel modelů ponorek platí mezi modeláři za jakéhosi podivína, který každou chvíli slýchá posměšky o tom, že se mu model nevynoří. Na bazénech s průzračnou vodou nejde o žádnou velkou tragédii. Drama se stupňuje především na rybnících s méně průzračnou vodou, kde samotné ponoření znamená vrcholnou dávku adrenalinu. Vladimír Randa (predseda) a jeho modely patří k tomu nejlepšímu, s čím se můžeme na území Česka a Slovenska setkat. V dalším textu nechme promluvit samotného stavitele modelu ponorky U-2540.

Po vcelku solidním výsledku s otevřenou parní turbínou v Rackovi II mě neustále nahlodávala myšlenka, že musím turbinový strojek udělat uzavřený. Hlavně jsem měl představu, že se tím zvýší jeho účinnost a tím i výkon.

Tug Towing je v našich modelářských končinách celkem známá záležitost. Snad každý návštěvník MoNaKa už si všimnul řady článků, které se této problematiky týkají. Nejčastěji se sice jedná o reportáže z akcí, ale tu a tam dojde též k popisu něčeho praktického, co by se zájemcům mohlo hodit při stavbě modelů soutěžních remorkérů. Dnešní článek se na Tug Towing podívá i z jiné strany, neboť kdyby neměly remorkéry co tahat, tak bude rázem po soutěži. O peripetie, jež provázely stavbu vleku Sofia Maersk, se formou fotoreportáže podělil Luděk Rais z LMK Příbram 323. Třeba následující řádky poslouží jako inspirace i jiným pošetilcům, kteří mají dostatečné skladovací i přepravní kapacity.

K létu patří dovolená u vody. Už víte, co vezmete letos s sebou? A co takhle katamarán? Malou inspirací může být následující článek o stavbě katamaránu Pstruh, jak ho pojal Igráček.

Protože se na mně obrátilo pár lidí s dotazy ohledně páry, protože uvítám, když se naše řady rozšíří a protože trocha teorie... Rozhodl jsem se přispět do oblíbeného MoNaKa, přestože není zatím příliš čím se chlubit. Stavba lodi totiž postupuje pomaleji, než bych si přál. Stáří není žádná sranda, jak říká kolega Voráček. Nicméně nových článků poskrovnu a zveřejněním mých plánů dojde snad i k zvýšení mých aktivit pod drobnohledem „obecenstva“. Původně měla být loď hotova k letošní Vyžlovce. Posléze jsem změkčil normu tak, aby na Vyžlovce došlo k vyzkoušení pohonu a mohl jsem absolvovat Steam Speed Race (na počest závodu lokomotiv v Rainhillu), který pořádáme již asi 3
roky. Jednou jsem snad i zvítězil, ale objevili se noví konkurenti, kteří pracují usilovně a ohrožují naši hegemonii.

Pro tým Last Minute staví remorkéry dvě domácí loděnice, AnteShips a MoNaKo. Pro nadcházející sezónu v tug towingu byl v loděnici AnteShips postaven nový tlačný remorkér, který splňuje podmínky i pro lehký TT. Loděnice MoNaKo se soustředila na dodělání, vylepšení a opravy remorkéru Monako I. a Monako II.

Na každém modelu historické plachetnice se vyskytuje několik průniků skrz paluby, které byly kryty dřevěným mřížovým roštem (angl. Gratings). Rošt se skládal z podélných nosných hranolků a příčných latí - toto tvořilo mžížoví kde otvory mezi latěmi byly maximálně 7x7cm, většinou se dělaly 5x5cm, protože po roštech se běžně chodilo a tak otvory nemohly být větší. Ve specializovaných obchodech se prodávají sety, ze kterých se dá mřížka sestavit, jenže mřížka 3x3cm stojí €1.30. Já jsem se rozhodl, že si mřížky vyrobím sám a po delším zkoušení různých variant výroby jsem objevil na netu postup ruského modeláře, který myslím nemá chybu.

Jelikož se zajímám o modelaření již od mládí (s přestávkou asi dvaceti let?) a sleduji Váše stránky, nedalo mi to a zaregistroval jsem se. Abych nebyl pouze spotřebitelem a čumilem na webu a hlavně inspirován článkem „Malá předvánoční procházka“, zašmátral jsem na CD a posílám Vám fotografie z přístaviště Holešovice. Jde o remorkér A.LANNA, který jsem fotografoval v dubnu 2007 - alespoň to co z něj zbylo. Jak skončil? Nevím.

Po delším čase, kdy vše čekalo na zpracování u ladouse, přinášíme v době vánoční dokončení malého seriálu z loděnice Zdenka Bílka.

V dnešním pokračování se podrobně podíváme na některé detaily.