Příběh staré plovoucí plachetnice

Šlo o stejný princip, jako byly tehdy skládací kajaky vyráběné pro dospělé. Kostru tvořily: uprostřed zlamovací kýl, příčná žebra a podélné „plaňkovací“ nosníčky, které byly dlouhé cca polovinu lodi. Nosníčky byly volně připevněny ke zvýšené části kýlu (tvořící příď a záď lodi) a vkládány do vybrání v příčných žebrech, která byla zase vetknuta do vybrání v kýlu. Tak byly vytvořeny dvě polokostry, které se otvorem pro kajakáře navlékly do potahu, který byl ušit z látky, pogumované v části pod úrovní paluby. Obě části pak byly napřímením kýlu zatlačeny do látkového potahu, takže zbývalo jen spojit protilehlé plaňkovací nosníčky pomocí převlečných trubiček.

Loď sama byla jednostěžná šalupa s kosatkou a vratiplachtou. Délka cca 1 m a šířka cca 30 cm. Plachty byly bílé, asi z padákového hedvábí. Na vratiplachtě byl velký černý kruh ve tvaru písmene O v poměrně silné lince a pod kruhovým O vpravo vespod byla menší a písmem tenčí číslice 4, umístěná jako se píší mocniny chemických vzorců. Tak podrobný popis loďky jsem v původním textu neměl, ale v souvislosti s probíhající akcí, která pátrá po historických stavebnicích plovoucích lodí, jsem jej doplnil. Loďka byla složena v obdélníkové krabici, která pravděpodobně nebyla nijak potištěna. Při sestavování loďky nebylo třeba nic lepit apod., stačilo ji pouze smontovat. Víc informací nemám, vím jen, že loďka byla zakoupena v Praze. Jsem jako staromilec velmi zvědav, jestli se v rámci akce objeví o výrobci nějaká informace…

Plachty a kostra

Tenkrát se mohlo o RC ovládání jen snít i v odborných kruzích, takže jsem se lodičky brzy nabažil. Skončila na dlouhá léta na půdě, protože jsem přestoupil na radia, upoutaná éra, přestavbu roubenky... Mezitím si chvíli lodičku přisvojil brácha, který ji dopřál více vody a to i dovnitř, což neprospělo méně kvalitní poválečné překližce, která se opravdu rozklížila, léta pobytu na půdě přispěla i k rozpadu pogumování. Z lodi byl vrak. A tak desítky let tiše čekal, pohozen…

Uvntitř byly dřevěné podlážky a sedačky. Kýl a kormidlo.

Závěr

Předchozí text není aktuální, týká se stavu před desítkami let. Považuji za nutné sdělit, že osud jachtičky pokračoval dál. Až kolem r. 2008 byl vrak vyzvednut ze zapomnění a posloužil jako hmatatelná předloha pro PD k postavení laminátového trupu jakési repliky vpředu popsané lodičky. Do té doby celistvý vrak se tak změnil na hromádku trosek, které dosud ze sentimentality a i kvůli potřebě tyto trosky alespoň fotograficky zaznamenat, když jsem tak neučinil ještě s celistvým vrakem, zůstávaly pohromadě. Poté tyto trosky zdarma nabídnu někomu, kdo by k nim mohl mít nějaký pozitivní vztah, např. jako k důkazu, že ona lodička skutečně existovala a že předchozí text nebyl jen vzpomínkou, kterou lze zpochybnit.

Zachovalý lem palubního otvoru byl použit na novém modelu.

Obrázková galerie Foto: ladous © 2012

Pro MoNaKo Pavel Hubka