Lodě

Loni na jaře, po rozběhnutí prvního strojku, jsem začal dělat na druhém. Plány byly rozdělané dlouhou dobu, stačily jen doladit a mohlo se vyrábět. První stroj povedený opravdu nebyl. Nelíbí se mi slabé pístní tyče z mosazi, navíc uprostřed zeslabené dírami 1,5 mm pro kolíky zajišťující píst. Víka válců, která vodí pístní tyče, jsem vůbec nezvládl atd.

V lednu jsem na tomto místě popisoval peripetie se získáváním věrohodných podkladů lodi Grimmershörn, dnešní text je ohlédnutím do historie československého státu a přináší více otázek než odpovědí. Budu rád, pokud mi někdo dokážete na položené dotazy poskytnout odpověď:

První loď pod československou státní vlajkou - celý článek

Václav Brabec

Závěrečný díl seriálu popisujícího stavbu zadokolesového remorkéru Lulonga přinese popis výroby dalších detailů, které lze na modelu najít: komíny, kotvy, různé jeřáby či žaluzie. Též se s Vámi, vážení příznivci lodní modelařiny, podělím o popis použité elektroniky a jejího zapojení, kdybyste se do stavby stejného či obdobného modelu chtěli někdy pustit.

V prvním díle, pojednávajícím o stavbě modelu Lulongy, jsme postavili trup a kolesa. Ve druhém se podíváme na stavbu některých z nekončící řady drobných detailů, které mi při dokončování modelu daly nejvíce zabrat. Během doby jsem zjišťoval řadu věcí, které bylo nutno udělat jinak, případně doplnit další, vyplývající z logiky jejich fungování.

Na jedné ze zahraničních lodních stránek a to nejspíše na http://www.paddleducks.co.uk jsem uviděl poprvé model kolesáku Lulonga. Model se vymykal všem mým zaběhnutým představám o tom, jak by měl kolesový parník vypadat. Lulonga bylo úplně „jiné kafe”, než známé vltavské kolesové parníky. Podle klasifikace se jedná o tzv. „quarterwheeler”, čili kolesák s kolesy v zadní čtvrtině trupu. No a já jsem měl naštěstí přítele v Austrálii, který tenkrát sbíral plány lodí z celého světa. Ten měl opět šťastnou náhodou přímo originální plány na Lulongu, které mi ochotně poskytl.

Když jsme se zamýšleli nad modelem třídy RG-65, tak jsme řešili i způsob oplachtění, tedy ve smyslu zda klasiku, nebo swing rig. Vyhrál ten druhý hned z několika důvodů. Nejprve ale popis tohoto oplachtění. Jedná se o uspořádání, kde se osově natáčí celý stěžeň, jehož pevnou součástí je ráhno přečnívající na obě strany. Plachty jsou trojúhelníkové, hlavní plachta je připevněna k pevnému ráhnu, kosatka je upevněna k pomocnému ráhnu, jehož kinematika se nastavuje vůči pevnému ráhnu mířícímu vpřed. Fotografie napoví víc, než dlouhý popis.

Ahoj parní kamarádi,
nemohu nic dělat, protože frézička je v opravě, soustružit nemám co a stoly jsou plné rozdělaných dvou lodí, a tak jsem zasedl k PC a „vylévám si problémy” do počítače - třeba to někomu trochu pomůže...

Jak již stojí v závěru prvního článku z 8. února 2017, zastihlo nás nutkání, jestli by model nemohl být ještě rychlejší… Od myšlenky byl jen kousek k formulaci zásad pro nový model pojmenovaný hBritt. Oplachtění ponecháme stejné a zkusíme navrhnout trup s co nejmenším odporem a bude se šetřit váha!

Moc hezký článek o důvodech, proč je oblíbená kategorie RG-65, napsal vloni Peter Podhorný. Protože plně souhlasím s tím, co bylo vyřčeno, tak se omezím na specifika naší cesty.

Hned na úvod se sluší říci, že nejde o nic nového či převratného. Klání modelů plachetnic v okapových žlabech Raingutter Regatta je staré jak modelařina sama. Bůhvíproč se české kotlině tato na techniku nenáročná soutěžní třída amerických skautů doposud vyhýbala, přitom neklade na soutěžící ani pořadatele přehnané nároky. Anebo klade? Dozvíte se v krátkém článku.

Před několika měsíci, samozřejmě po dohodě s manželkou, jsem pojal úmysl, že bych si na stará kolena ještě nějakou lodičku postavil. Plovoucí, v rozumné velikosti, tak metrovou. Po nějakém prohlížení si různých dostupných modelů padla volba na lodivodský člun z přístavu Cuxhaven, na Grimmershörn. Pěkná lodička, staví se, takže poznatků bude dost, můžeme začít shánět vše potřebné.

Peter Machata si navrhol, nakreslil, vyfrézoval kopyto a Peter Mikulka mu odlaminoval trup podľa jeho predstáv. Trup mi priniesol, že si ho mám osadiť parnou strojovňou. Nezabudol sa pri každej príležitosti pýtať, či už lodička pláva! Odložil som kolesáčik a začal som pracovať na Machatovej lodičke.

Ahoj, jmenuji se Terezka Seberová, chodím do druhé třídy a s taťkou jsme postavili kolesáček na gumu. Začalo to tím, že taťka našel na http://www.modelmaniak.pl soutěž pro mladé kutily + někdo starší jako pomocník. Inspiraci jsme našli tady a tady. Autorovi bude teď 93 let! Proto se na jeho narozeniny zorganizovala tato soutěž.

Tento článok bol pôvodne napísaný pre časopis RC revue, a vyšiel v roku 2013. Odvtedy uplynulo dosť času a zopár vecí sa okolo triedy RG-65 zmenilo. Najmä to, že sa tejto triede plachetníc začalo venovať viacero nových skipperov, vrátane špičkových RC jachtárov z Českej republiky a Slovenska. Toho roku sa dokonca v Olomouci pripravuje prvá špecializovaná regata pre RGčka v ČR. Preto si v rámci ďalšej propagácie RC plachetníc dovolím poupravený a doplnený článok opäť ponúknuť modelárskej obci, tentoraz na serveri MoNaKo.

Asi ve dvanácti letech jsem videl článek o modelech, tak jsem si taky chtěl postavit parník. Později jsem začal s trupem a ani ho nedodělal, ani nebyl dobrý. A před třemi lety jsem znova dostal nápad... Samotné modelářství mě moc netáhne, to lodní jen trochu, ale s parníky je to jiné. U parníků se musí vyřešit mnohem víc problémů než třeba u ostatních kategorií modelů. Je to výzva, vymyslet, postavit a zprovoznit funkční strojovnu, loď co se nepotopí a dokáže v závodě konkurovat ostatním.