Carley float - výroba záchranného plováku

Hledání materiálu

Chvíli jsem se zaobíral myšlenou rozebrat ženě závěs s dřevěnými kroužky na záclonu, ale pak jsem rozumně rezignoval na tuhle kacířskou myšlenku, zvláště když si představím, že bych těch kroužků potřeboval víc. Nakonec jsem popadnul záchranné kolo od Jardy Jungmana a přeříznul ho na dvě půlky. Do nich navrtal dírky (asi 2 mm) na spojku, z dřevěné kulatinky uříznul dva válečky a slepil to vteřiňákem.

Krabičky s vysunovacím dnem a plovák nahrubo z plastu a dřeva

Omatlal jsem je epoxidem a trochu vybrousil na stejný průměr, i když moje přesnost je docela daleko od požadované, ale nejsem až tak „postižený“ a stačí mi, když to vypadá „jako“.

Vyrobil jsem si rozkládací krabičku a tu napustil bezbarvým nitrolakem. V potřebách pro děti jsem si koupil plastelínu a potáhnul s ní dno krabičky asi 8 mm tlustou vrstvičkou a oříznul kraje. Je dobré, když se to dá dělat mimo krabičku, aby to bylo celkem rovné.

Výroba formy - otisknutí prototypu do plastelíny

Nalezení slepé uličky

Do plastelíny jsem zatlačil svůj výrobek a separoval určitě předraženou manželčinou chemikálií na dámské ruce Oriflame. Ale to byla chyba, zatracený švédský svinstvo se zřejmě vsáklo a neseparovalo - vyhněte se tomu.

I když to vypadalo mastné jako Indulona, nefungovalo to. Stálo mě to trochu lukoprénu, takže znovu - separace nitrobarvou. To už bylo lepší.

Vymáčknul jsem polovinu výrobku po dni tuhnutí, vyříznul do boků lukoprénu zářezy, znovu separoval nitrobarvou a nalil druhou část. Samozřejmě jsem odstranil plastelínu a vše umyl benzínem.

Po dni tuhnutí jsem to rozebral a měl jsem formu.

Výroba formy - po zalití lukoprénem a po otevření (všimněte si zámků)

Potom jsem vzal malé kousky balsy, do žlábků v lukoprénu nalil trochu epoxidu, zamáčknul balsu, protikus jsem vyplnil epoxidem, spojil obě poloviny díky zámkům, co jsem si do formy vyříznul, a zatížil plackou olova.

Druhý den jsem to vyklopil z formy. Nebylo to nic moc. Bylo nutno doplnit tam, kde vznikly bublinky - ale to už je brnkačka -, očistit a zapilovat.

Podlážku jsem vyrobil z kousků plechů, co jsem kdysi nasbíral v Tesle. Je to plocháček asi 2x1, spájený cínem. Vše jsem očistil, opět separoval nitrobarvou, zamáčknul do plastelíny a celý postup opakoval.

Výroba podlážky - položené plíšky podle namalovaných proužků a spájené se zbylými proužky cínem

Protože hrozilo prasknutí křehkého tenkého epoxidu, tak jsem do podélných lišt podlážky naskládal mosazné drátky, aby se to zpevnilo.

Podlážka - samostatně a s plovákem nahrubo

Zbývalo už jen odlít, očistit a natřít hotové výrobky - plovák mám žlutý, aby byl viditelný na moři, a podlážka je jako dřevěná, takže taková hnědá, protože jsem tuhle barvu zrovna měl.

Něčím, co mi připadá jako námořní lano, jsem kolem plováku a do dírek v podlážce vše svázal v jeden celek. Docela to vyšlo.

Závěr

Výsledek vidíte na boku zatím nehotové korvety - mně to stačí. Plováky jsou docela lehké, jsou si podobné a mojí touhu po Karlovo plováku tohle celkem splnilo. Samozřejmě, ještě mají slovo soudci, ale s tím nic neudělám.

Hotové plováky - na stole a na modelu

Určitě někdo popíše lepší způsob výroby - už se těším.

Obrázková galerie Foto: Jiří Voráček © 2012

Pro MoNaKo Jiří Voráček