Články autora

Poslední pražský lodní sraz roku 2022 proběhl v sobotu 12. listopadu na Lužinách. V daném případě bylo rozhodnuto spojit síly s kolegy z DDM Stodůlky a namísto separátní akce MoNaKa se přidat k tradičnímu zavírání vody Klubu lodních modelářů z DDM Prahy 13 – Stodůlek.

Již dlouhá léta se zajímám o historické válečné lodě a jejich modely. Můj velký koníček odstartoval na počátku 90. let minulého století, kdy jsem ještě jako kluk hltal čtivé publikace Miloše Hubáčka pojednávající o námořních bojích v Pacifiku během 2. světové války. Kromě řady dalších plavidel si mou zvláštní oblibu získaly americké těžké křižníky třídy New Orleans. Sedm těchto lodí bylo postaveno před válkou a při jejím vypuknutí část z nich sloužila v Atlantiku.

Na podzim 2007 jsem se opětovně zabýval otázkou stavby mini RC lodního modelu. Hlavním kandidátem v té době byla již delší čas vystřihovánka Arizony a měl jsem za sebou dva neúspěšné pokusy o stavbu jejího trupu. Zvažoval jsem tedy, zda by nebylo efektivnější namísto papírového modelu využít dle vzoru Musaši některou z plastikových stavebnic. Nicméně při průzkumu kitů dostupných na trhu jsem neobjevil nic, co by přesně splnilo moje požadavky. Potřeboval jsem se pokud možno co nejlépe strefit do proporcí Arizony, která mi pro daný záměr přišla optimální, jenže najít vhodnou loď (nejlépe bitevní kvůli zavalitějšímu trupu, který by pojmul plánované vybavení) v měřítku kolem 1 : 400 až 1 : 450, se ukázalo jako obtížnější, než jsem čekal (většina plastikových stavebnic válečných lodí se vyrábí v měřítkách 1 : 350 a 1 : 700, něco z toho je navíc pouze water-line). Dále cena, do mini modelu jsem nechtěl příliš investovat (Arizona by byla zadarmo). Jednoho nadějného kandidáta jsem však přeci jen našel v pražské prodejně MPM, jednalo se o bitevní loď Royal Oak od českého výrobce KOPRO. Cena na kit velmi příjemná (několik stovek), dle měřítka to vypadalo na parametry velmi blízké Arizoně, tak jsem se rozhodl stavebnici vyzkoušet.

V posledních sezónách jsem postavil několik menších RC plovoucích lodních modelů na bázi plastikových stavebnic. Kromě nich jsem se řízením osudu pustil i do dvou dalších lodiček. Sice vyloženě miniaturní velikosti, ale zato proslulých předloh, dvě legendy z doby druhé světové války. Německá bitevní loď Bismarck a japonská letadlová loď Akagi. Zatímco Bismarcka jsem pořídil již kdysi dávno v nějakém výprodeji a řadu let u mě doma čekal na vhodný okamžik k sestavení, Akagi jsem naproti tomu získal relativně nedávno (podzim 2018) z modelářského bazaru.

Ve své modelářské praxi se občas setkávám s dotazy laiků či potenciálních zájemců na téma z čeho a jak je to vlastně postaveno. Na základě toho jsem pojal záměr sepsat přehledný souhrn vlastních teoretických znalostí a praktických zkušeností ohledně zhotovení trupu lodního modelu s cílem usnadnit život především začínajícím lodním modelářům. Jak správně tušíte, v druhé a zároveň závěrečné části článku se musím věnovat laminování.

Ve své modelářské praxi se občas setkávám s dotazy laiků či potenciálních zájemců na téma z čeho a jak je to vlastně postaveno. Na základě toho jsem pojal záměr sepsat přehledný souhrn vlastních teoretických znalostí a praktických zkušeností ohledně zhotovení trupu lodního modelu s cílem usnadnit život především začínajícím lodním modelářům.

Před patnácti lety došlo v mém životě k významné události s dalekosáhlým dopadem. Konkrétně se jednalo o seznámení s modelářským webem MoNaKo. To bylo tehdy ve svých počátcích a jako každý nový objekt se vyznačovalo prudkým rozvojem. V prvních letech existence na něm vycházela řada pro mě velmi zajímavých a inspirativních článků, které mě přiměly zkusit něco plovoucího postavit.

Slepování nástaveb už nepředstavovalo nic zvláštního, běžná vystřihovánková praxe (jedinou inovací bylo zhotovení dělových hlavní z kovových trubiček a drátků). Akorát působil potíže papír, na kterém jsem měl vystřihovánku vytištěnou. Normální papír je tenčí než originální z časopisu, takže bylo třeba podlepovat více dílů.

Nová životní etapa přinesla nové priority (zejména sportovní) a na modelaření nezbývalo dost času a energie. Arizona tak spolu s dalšími rozestavěnými loděmi delší dobu čekala na svou příležitost. Ta nastala na jaře 2017, kdy mě po víceleté pauze opět dostihl tvůrčí elán a pustil jsem se do pokračování stavby.

Na přelomu let 1997 a 1998 vyšla v časopise ABC na pokračování vystřihovánka americké bitevní lodě Arizona v měřítku 1 : 420. Vzhledem k mé zálibě v historických válečných plavidlech mě pochopitelně zaujala. V té době jsem se však zrovna nacházel v modelářsky pasivním období a svoji pozornost věnoval převážně PC hrám. Vystřihovánku Arizony jsem si tedy pouze se zájmem prostudoval a odložil na lepší časy.

Loni na podzim jsem se po krátké přestávce pustil do pokračování stavby svého nového lodního modelu (monitoru). Již v létě jsem jej sice uvedl do provozu a absolvoval s ním první zkušební plavby, avšak do hotové lodi měl v tu dobu ještě velice daleko. Přes zimu bylo tedy třeba se stavbou náležitě pokročit. Čekala mně především práce na nástavbách a povrchová úprava. Následovně mělo dojít na zhotovení rozličných detailů a realizaci doplňkových funkcí.

Od dokončení kitu Musashi v létě roku 2004 jsem nespustil na vodu žádný nový lodní model. Příčin bylo víc. Zaprvé pohodlnost. Když
jsem měl k dispozici fungující a obstojně vypadající loď, neměl jsem takovou motivaci v brzké době stavět něco nového. Dále jsem
přesunul část své pozornosti na letadla a věnoval se pořizování a stavbě NIKa. No a především mně postihly komplikace v osobním
životě. Nejprve jsem pobýval půl roku na stáži v Německu, po návratu domů jsem zas musel řešit ukončování svého pobytu na VŠ a
shánění práce. Po jejím nalezení jsem se zas nějakou dobu aklimatizoval a zvykal si na nový styl života… To vše mi bralo dost času
a energie, že mi na modely nezbývalo tolik, co bych si přál. Až loni v zimě jsem opět pocítil trochu víc klidu a následně silné nutkání
k nové modelářské aktivitě.

Kolegům z Klubu Namolo! jsem znám jako lodní modelář se zvláštní zálibou v historických válečných lodích. Kromě lodí

jsou však již od dětství mojí velkou vášní rovněž letadla, jak jinak než historická vojenská. Jako kluk jsem s modelařinou

začínal kromě vystřihovánek z časopisu ABC právě slepováním plastikových stavebnic letadel. Už tehdy mně ale lákaly modely

funkční. V této oblasti jsem se však nikdy nedostal dál než k sestrojení pár jednoduchých házedel a ke stavebnici gumáčku

Komár. RC modely pro mně dlouhou dobu znamenaly sci-fi.