Pell Mel

V zimě, kdy ještě k tomu studenému počasí i ptáci chodí pěšky, vypadá jako provokace mluvit o vybavení k vodě, ale jaro se překulí a nastane shánění vybavení. Pokusím se popsat, jak jsem se popral s problémem já. Šlo sice o krátký pobyt u větší louže, ale pro jachtání s RC plachetnicí i jen v Česku, pokud není zrovna rybník „přes ulici”, se to příliš neliší.

Dnes je tomu 15 let od chvíle, kdy zde Keba spustil diskusní fórum prakticky ve stejné podobě, jakou vidíte dnes. Jestliže tehdy šlo o něco nového a diskusních témat přibývalo po stovkách ročně, dnes je situace zcela odlišná. Co do počtu nových příspěvků nás dávno válcují různé skupiny na Facebooku, kde je – přiznejme si to otevřeně –, vkládání fotografií pohodlnější. Též se v mezidobí slušně rozjela lodní rubrika na jiných webech, např. RC manii.

Není proto překvapením, že od chvíle, kdy jsem zde před pěti lety bilancoval a uváděl 3608 témat a 38716 příspěvků, jsme si připsali jen 300 nových témat a necelé 4 tisíce nových příspěvků. Přesto se budu do poslední chvíle snažit, aby alespoň to, co již bylo na našem DF napsáno, nevratně nezmizelo. U některých témat by to byla velká škoda.

Za MoNaKo ladous

Narozen 24. 12. 1934 ve Vysokém Mýtě. Od 9 let se zajímal o letecké modelářství ve školním klubu. Dvakrát byl přeborníkem kraje. Na vojně chvíli koketoval s balóny. Po rozchodu s první ženou vychovával samostatně syna Petra, kterého přivedl k lodnímu modelářství. Dnes jezdí závody modelů lodí FSR i jeho vnuk. Ve Vysokém Mýtě vedl modelářské kroužky. Nejprve 5 leteckých a když pak syn chtěl jezdit lodě, tak dva roky táhl dva kroužky v týdnu.

Když jsem zde před týdnem připomínal půlkulaté narozeniny Jiřího Voráčka, již jsem věděl, že budu mít za pár dnů milou povinnost popřát ke krásnému jubileu dalšímu lodnímu modeláři. Tentokráte nejde o žádného velkého spisovatele, přesto si myslím, že jej většina z vás, našich čtenářů, zná. U mnoha reportáží jste mohli narazit na jeho fotky, a pokud se v Praze a okolí koná nějaká akce, zpravidla při ní nechybí, avšak do soutěžení se nehrne. Snad jen v počátcích Tug Towingu se několikrát nechal zlákat. Šíře jeho modelářského zájmu je široká - nedá se říci, že by se na něco specializoval. V jeho loděnicích najdeme ponorku, různé válečné lodě nejrůznějších měřítek a velikostí, již zmiňované remorkéry, nějaký parník a koneckonců i plachetnice. Na přiloženém snímku je největší z nich v podobě HMS Speedy.

Vážení modelářští kolegové,
jak jistě víte, mám slabost pro modely plachetnic. Jestli mám pro něco ještě větší slabost, jsou to modely parníků, a tak není divu, že nevynechám téměř žádnou akci, na které jsou k vidění, a že se na jedné tradiční již řadu let podílím coby pořadatel. Toto by se nestalo, kdybych na sklonku minulého tisíciletí nenarazil v modelářských časopisech na články dnešního oslavence, kterým není nikdo jiný než Jiří Voráček, parníkář z Kamenných Žehrovic.

Jestliže jsem se zde před několika lety zmiňoval o sedmdesátinách Jiřího Voráčka, nemohu dnešního jubilanta přejít mlčením. Napsal pro MoNaKo mnohé. Sice je to již delší čas, kdy zde vycházely jeho články intenzivněji, ale jistě se s jeho texty dodnes setkáváte v modelářských časopisech a jeho jméno vám nebude cizí. Jakmile se někde koná soutěž lodních maket, zpravidla na ni nechybí. V mezidobí mezi soutěžemi i nám, kteří máme „volšový ruce”, vždy ochotně poradí – skoro s čímkoli. Doufám, že tomu bude i nadále

Vážení přátelé lodní modeláři,
navazuji a částečně připomínám můj předchozí dopis z 5.12.2018. Zahajujeme další sportovní sezónu 2019, pracuje nové předsednictvo KLoM zvolené na minulé konferenci, dokončuje se přeregistrace pobočných spolků.

Vážení přátelé, modeláři a modelářky, vedoucí kroužků, tatínkové, dědečkové a všichni koho se to týká,
obracím se na Vás s prosbou o vyplnění přiloženého dotazníku.

V půlce června jsme s větší částí rodinky odlétli (po krutém budíčku ve tři ráno a taxíkem na Ruzyň - jako domorodec používám tohle označení -, syn Petr, CZE 27, odlétl pár dní předem) na týden na řecký ostrov Zakynthos. Lámal jsem si hlavu, co tam jako budu celý den dělat (představa celodenního slunění na pláži mi nahání husí kůži a lepší už to nebude…), i vzhledem k mým plaveckým výkonům… S mojí cestovatelskou zkušeností to byl výlet století…

Kolega Vaškeba, jeden z Otců Zakladatelů MoNaKa (od začátků orientovaného na modely lodí) nám všem připomněl, že nejen každý z nás urazil za těch 15 let ve svém modelářském životě nějakou cestu, ale že takovou cestu urazilo i naše MoNaKo. To vlastně již od kolébky představovalo jistou opovážlivost: Sami modeláři si před těmi léty založili vlastní IT fórum, aby mohli spolu komunikovat přímo, pomoci si, i dát přímo najevo i své názory!

Zpravodaj "Mokré" knihy 81/2016

Zpravodaj "Mokré" knihy 80/2016

Zpravodaj "Mokré" knihy 79/2016

Zpravodaj "Mokré" knihy 78/2016

Závěrem roku 2015 jsem zde publikoval článek Sbohem, modelářské kluby. V jeho závěru jsem informoval o tom, že jsem přikročil k podání podnětu Kontrolní komisi SMČR. Ta jej přijala a k mým myšlenkovým pochodům se z velké části přiklonila. Bohužel tím to také skončilo. Náprava stavu věcí předsednictvem SMČR žádná, jedinou změnou je snad jen to, že jsem na prvním letošním zasedání předsednictva KLoM ČR 27. 2. 2016 funkci vedoucího sekce NSS opustil a byl okamžitě vykázán ze sálu bez možnosti připomínkovat zápis, kde je, světe, div se, nejtučněji zvýrazněna pasáž s mým jménem. Že je zmíněná formulace vytržena z kontextu, raději přecházím mávnutím ruky.