Články

Jedná se o loď holandské celní služby. Plán a článek o ní vyšel v časopise Lodní modelář. V té době jsem se právě díval po nějaké nové lodi pro stavbu a Zeearend se mi zalíbil na první pohled - moderní rysy, elegantní vzhled. Bylo tedy rozhodnuto. Ještě jsem sehnal nějaké fotky a články na internetu a začal promýšlet postup stavby, materiál... Jakmile počáteční posedlost opadla, zjistil jsem, že jsem si nevybral lehké sousto - právě ony moderní křivky a geometrické patvary se později ukázaly velmi obtížnými, neboť třeba na nástavbách prakticky není jediný pravý úhel, jen samé lomení a atypické úhly. To mě ale neodradilo, budu se s tím muset poprat - je to daň za krásu .

Stavitelé a majitelé parníků si dali své pravidelné jarní dostaveníčko na Vyžlovce. Letos připadl termín na sobotu 19. dubna. To proto, aby byl čas odladit případné mouchy, než se opět rozeběhne seriál mistrovských soutěží.

Mnozí z nás jistě mají v paměti první sraz Klubu NAMOLO! v Písku, který se konal loni v létě. Někteří se nemohli zúčastnit, ale alespoň si přečetli článek. A nyní je nejvyšší čas pozvat příznivce lodních modelů opět do Písku.

Sledování on-line přenosů z modelářských akcí. Tato webová kamera je aktivní jen v předem oznámených termínech. Obraz se obnovuje automaticky v pravidelných intervalech.

Po dokončení mého Springera Pharaun Mizrym jsem se pustil do stavby tlačné vany. Z debaty na fóru jsem určil rozměry na zhruba 900x300x150mm, což velikostně odpovídá měřítku mé lodi a zvolené epoše a hlavně šířce kufru auta.

MoNaKo za dobu své existence přineslo celou řadu tematicky zaměřených seriálů. Nyní přináší jejich ucelený seznam.

Datum vydání: [13.04.2008]
OBSAH
1. Členství v Klubu NAMOLO!
2. Nakládka věcí z klubovny v Praze do Otrokovic na TT den 30.4.2008 v 18:00 hod.
3. Využijte obrázkovou galerii na MoNaKu
4. Klubové články na MoNaKu
5. Akce v měsíci květnu

První středa v měsíci je tradičně v Praze vyhrazena setkáním u Vltavy v braníku za ledárnami. Jenže od 17:00 hod jsem tam stepoval sám. Potom přijel Ante a čest klubu nakonec zachraňoval Petr Plát, který jako jediný přinesl svoji loď. Pak ještě dorazil Zdenek a Monika. To bylo všechno. Přesto jsme u Vltavy vydrželi docela dlouho v družném hovoru o lodích. Petr proháněl svoji loď po Vltavě a kecali jsme a kecali, až byl čas jít domů.

Při brouzdáním internetem jsem na jednom modelářském webu zahlédl malou stolní horizontální brusku zhotovenou z použitého hard disku. Velmi se mi zalíbila jako vtipné zařízení do maketářské dílny pro výrobu a dokončování drobných detailů. Dnes nemohu zdroj inspirace nalézt a tedy nemohu garantovat originalitu mého předkládaného řešení.

Poslední víkend v březnu je tradiční termín, kdy náš klub Nautilus pořádá v kulturním domě v Proboštově „všeobecnou výstavu modelů“. Letos tomu tak bylo již po jedenácté. Ve čtvrtek večer nastoupil sehraný tým, aby za tři hodiny přeměnil sál kulturního domu ve výstaviště. Letos to bylo složitější, protože se sešlo více než 340 modelů všeho druhu a to je tak kapacita sálu.

Tento příspěvek je pojat trochu netradičně - od konce. Dnešní den skončil opravdu dobře. Co víc si přát. Syna jsem uložil do postele se slibem, který by potěšil každého modeláře, zvláště toho začínajícího a já začal přemýšlet o dnešním „zážitku“. Počasí bylo nádherné, svěží větřík, setkání se stejně postiženými lidmi (modeláři), jedna utopená loď, nohy studené jak rampouch a třaslavé ruce, že jsem nebyl schopen udělat kloudně žádnou fotku. Jak jsem řekl, počasí nádherné, přímo vybízející ke koupání. To jsem nevěděl, že to vezmu doslovně.

Zatímco modeláři z Moravy mířili do Brna, tak se v Praze v sobotu 29.3.2008 konalo tradiční setkání lodních modelářů na Lužinách. Úderem 14. hodiny položil RomanT první loď na vodu a brzy se přidali další.

Po letošním prvním soutěžním setkání lodních modelářů v Mostě na zimním tug towingu, jsem Monako II „odtáhnul“ do domácí loděnice Monako k revizi a dalším drobným dodělávkám. Během doby, kdy zasychala lepidla a barva na Westbourne, jsem na Monako II. zavěsil podél boků odrazové pneumatiky. Charakteristický prvek většiny remorkérů.

Znáte to. Rukou v dílně není nikdy dost a o svorkách to platí naprosto stejně. Když potřebuji něco přichytit svorkou, tak ať si to rozmyslím sebelépe vždycky zjistím, že ve chvíli kdy začnu něco lepit tak mi minimálně jedna svorka chybí a je daleko. Začnu přehrabovat krabičku kde jsou svorky naházené, nikdy nechytnu tu pravou a pokud je jen rozsypu všude možně, tak se dá mluvit o štěstí.

Vše začalo celkem nevině. Ke konci prázdnin v roce 2007 při služební cestě mě kolega z práce požádal o zakoupení nějaké součástky na jeho letadélko. Popsal mě, jak se dostanu do prodejny v Krpolu. Po vstoupení do dveří jsem zůstal paf. Prostě jsem se vrátil do dětství. Pro vysvětlení, naposledy jsem v modelářské prodejně stál v roce 1985 na ulici Kozí v Brně. Pamětníci si určitě vzpomínají na velikost a sortiment. Neodolal jsem a koupil model hasičského člunu. Začal jsem pátrat na netu co a jak.