Než se pustím do popisu, musím předeslat, že takhle to dělám já. Zkušení strojaři mají svoje postupy, ovšem já jsem samouk, který se tohle takhle časem naučil, a nic lepšího ho nenapadlo, takže následující řádky neberte jako dogma a nechte se inspirovat články od pana Jirouška, jež vycházely během uplynulé dekády v RC revue.
Když mám hotové excentry, pustím se směle do objímek.
Je samozřejmě možné vyrobit excentry bez lemování na obou stranách, pak se buď objímka na excentru drží přišroubovaným čelem, nebo se dávají jeden až dva červíky, které vedou, ale to mně připadá nedobré. Průměr objímky excentru se musí složit ze dvou částí. V mém případě je to plocháček asi 20x5 mm, přičemž nejprve obě části sešroubuji, a teprve poté vyvrtám na tyčce pokud možno přesně dírky, vyřežu závity, stáhnu a zafrézuji konce.
Vznikne dělený plocháček, stažený šroubky na koncích. Není to práce pro slabochy, jelikož vrtat 20mm plocháček se musí pečlivě, aby se nám vrtáček neposunul na konci díry 20 mm od středu.
Dále vznikající objímku uchytím do čtyřpaknové univerzálky, vystředím a vyvrtám od nejmenší k největší možné díře, a potom nožem do díry zvětšuji díru až těsně na správný průměr.
Odtočím stranu plocháčku na odskok, kde bude běžet lem excentru z jedné strany, a díky vybavení soustruhu MN 80 vyměním univerzálku za roztahovací kleštiny vhodného průměru, otočím obrobek a odtočím druhou stranu bočnice.
Zbývá vyvrtat dírku na táhlo šoupátka, vyřezat závit (M3) a zašroubovat táhlo. Na obrázku je táhlo šoupátka z plocháčku s dírama made in TESLA. Do univerzálky upnu excentry za střed, napatlám brusnou pastou, s citem přitahuju šroubky na polovinách objímky a zabíhám v soustruhu nebo ve vrtačce.
Když to běží, označím si objímku a excentr důlčíkem a dám se do druhé objímky. Potom odfrézuji to, co mi připadá zbytečné na objímce, abych odlehčil rotující váhu. Určitě je to dobře, neboť tím šetřím ložiska a ulevím strojku.
Odfrézuji zbytečné kusy materiálu, aby strojek nemusel zbytečně lomcovat s kusem objímky, takže odfrézuji vše nepotřebné.
Táhla k šoupátku jsou tady z ocelového plocháčku, ale mohou být i z mosazné nebo ocelové kulatinky. Jen jsem použil to, co jsem měl doma.
|
Obrázková galerie Foto: Jiří Voráček © 2012 |
Pro MoNaKo Jiří Voráček
tak priatelia modelári, tiež v garáži "kutím" pre seba aj kámošov modelárov veľa dielov, od podvozkov pevných, odružených, unášače na vrtule, puzdra... som strojár, ale pred takýmto niečim SMEKÁM KLOBOUK.
"Zlatý Český ručičky"!, a hlavně úžasná inspirace pro ostatní. Doufám, že budou další články (pokud možno celý strojek)! Fandím páře, i když zůstávám zatím u elektromotorků!