Vakuové lisování podomácku

Potřeboval jsem, aby výroba byla časově nenáročná (odlévání přece jenom zabere trochu času). Dalším „omezujícím“ faktorem bylo to, že nástavby jsou HPS a potřeboval jsem, aby dveře šly dobře přilepit. Nejlepší je lepit stejné materiály lepidlem na to určeným. Proto materiál byl jasný HPS. Výrobu dvanácti originálů jsem zavrhl hned na začátku a zvolil

vakuové lisování.

Pro výrobu touto technologií je potřeba mít dvě věci, vývěvu a formu. Jako vývěvu jsem použil kompresor z ledničky (sice jsem měl trochu pochybnosti o výkonu, ale ty se ukázaly jako nepodstatné). Takže problémem se jevila forma. Forma se skládá ze tří částí. Spodní část, která je v podstatě krabičkou do které je zavedeno sání vývěvy. Střední část, což vlastní forma se spodní částí propojena vyvrtanými otvory. Vrchní část, která přidržuje lisovaný materiál a zajišťuje těsnost mezi materiálem a formou je tvořena rámečkem z mosazi a gumy.

Vzhledem k tomu, že neoplývám frézkou a tudíž formu nemůžu vyfrézovat. Zvolil jsem metodu vrstvené formy z mosazného plechu, kde jsem jednotlivé plechy spájel plynovou páječkou. Po spájení bylo potřeba formu dočistit a upravit ručně kulovou frézou. Do formy jsem vyvrtal otvory, aby byl vzduch dobře vysát z prostoru formy. Zde jsem zvolil otvory o průměru 2mm, což se ukázalo jako chyba. Stačil by průměr 1mm a vtaženiny by nebyly tak velké. Otvory o průměru 1mm jsem vyvrtal kolem okénka jako naznačení nýtování. Čím pečlivěji se forma upraví tím lepší jsou výsledky (což není nic nového).

Spodní část jsem spojil se střední silikonem (kupodivu to těsnilo i při docela velkém ohřátí). Na trubičku, napájenou ve spodní části, jsem hadičku spojenou se sáním ledničkového kompresoru. Na formu položil destičku materiálu a pomocí vrchní částí formy a svorek celý komplet stáhl. Materiál jsem nahřál horkovzdušnou pistolí a odsál vzduch.

Materiál musí být dobře prohřátý, aby byl vtažen do všech koutů formy. Tady je potřeba experimentovat a technologii si vyzkoušet. Vytvoření výlisků dvanácti dveří mě trvalo cca 20min. Polotovar je potřeba oříznout, výlisky se ořezávají cca 1mm od obrysu. Tento přebytek se obrousí na smirkovém papíře, je potřeba neustále kontrolovat, zda se výlisek brousí rovně. Po obroušení „na výšku“ následuje odstranění vtaženin a otřepů. Nakonec vyvrtání otvoru pro okénko. No a už zbývá dodělat jen panty, kliky a okno zasklít, a je to.

Obrázková galerie

Tomáš Princ (to)