Zámecký park ve Stupavě nedaleko Bratislavy hostil v sobotu 22. dubna 10. ročník soutěžního srazu modelů parníků. První ročníky se konaly v Kútech v těsné blízkosti českých hranic, poslední roky nás pořadatelé z Klubu lodních modelářů Stupava zvou na domácí vodu.
V předvečer akce se konalo posezení v jedné z místních hospod, jelikož byla trochu hlučnější, nakrátko jsme se přesunuli ještě do jiné. Sobotní ráno nás přivítalo příznivým počasím, a tak soutěži nestálo nic v cestě.
Slovy čísel se na vodě v rychlostním závodu utkalo 15 parníků s délkou trupu do jednoho metru, 4 parníky delší než jeden metr (pohon lodním šroubem) a 6 kolesových parníků.
Parníky Vladimíra Šrámka kralovaly rychlostním závodům parníků s lodními šrouby. Green Ben potřeboval 1 minutu a 11 sekund, Sella si vystačila s 58 sekundami. Kolesové parníky pluly o fous pomaleji, nejrychlejší Reliant Jiřího Macury potřeboval 1 minutu a 19 sekund.
Reliant zvítězil i ve vytrvalostním klání s délkou jízdy 15 minut s hromadným startem. Překvapením dne bylo, když po přepočtu, který dlouhé modely znevýhodňuje, v půlhodinovém klání parníků s lodním šroubem zvítězila Sella Vladimíra Šrámka.
V kategorii Steam Foot, což je obdoba formule 1 v podání parníkářů, se utkalo 7 modelů. Z vítězství se opět radoval Vladimír Šrámek, tentokrát s parníkem Green Ben.
Nutno dodat, že Ivan Hořejší, jeden z velkých aspirantů na medailové příčky, nemohl přijet. Možná by s výsledky trochu zahýbal.
Slovenský tým byl sice v menšině, přesto se jeho zástupci na stupně vítězů probojovali. Kolesový parník Eppleton Hall Juraje Karoluse si odnesl druhá místa, rovněž jako hlavní pořadatel Alexander Čimo a jeho Frigy mezi parníky s délkou nad jeden metr, na třetím místě najdeme Richarda Jankelu a jeho Pura Vidu mezi parníky s délkou do jednoho metru.
Juraj Karolus ještě přidal třetí místo v půlhodinovém klání se Saturnem a Matúš Machata druhé místo s Cwokim.
Z Čechů se na stupně vítězů ještě probojovali Miroslav Beneš, Petr Stejskal č. 1, Ondřej Švec a Jiří Voráček. (Petr Stejskal č. 2 s kolesovým parníkem Dundas se na stupně vítězů neprobojoval.)
Nejpodivnější plavidlo přivezl František Pop. Namísto soutěžení spíše předváděl, jak vypadá olympijská pochodeň. Především po soutěži, když diváci vyklidili pole, z provizorního komínu šlehaly plameny.
Přestože svážecí člun vyjížděl hned několikrát, k žádné fatální události během soutěže nedošlo, Peter Machata zaslouží dík za jeho obsluhu, Peter Mikulka za catering, Peter Podhorný za spravedlivé soudcování a koneckonců Alexandr Čimo a Richard Jankela za to, že celou akci spískali. Počasí bylo parádní a voda po zimě čistá. Občasný plavající klacík se v parku objeví, s tím je třeba počítat.
|
|
|
Pro MoNaKo ladous