Na svou třetí návštěvu plzeňského silvestrovského srazu lodních modelářů jsem z Písku vyrážel s informací, že se bude jezdit na Velkém Boleveckém rybníce, i kdyby se měla vysekat díra v ledu. Jelikož během Vánoc v Písku trochu zamrzla i řeka, naložil jsem do auta především vznášedlo, kterému hladký led svědčí. A pro jistotu i Springera, kdyby se skutečně dalo jezdit ve vodě.
K obojímu jsem do auta naložil ještě nový vysílač Radiolink T12D s před pár dny spárovanými přijímači a zkouškou správné výchylky kormidel. Zatímco vznášedlo fungovalo na první dobrou, u Springera jsem potřeboval reverzovat kanál plynu. Jaké bylo mé překvapení u vody, když jsem zjistil, že na displeji skoro nic nevidím, přestože nebyl nikterak jasný den.
Než se mi podařilo ve vysílači najít správnou obrazovku, někteří z nemnoha účastníků již své modely lodí uklízeli, jiní je jen odnesli znovu nabít.
Z přespolních jsme na sraz dorazili jen dva. Krátce po půl desáté, kdy ještě pořadatelé vyřezávali motorovou pilou díru v ledu, já a asi o čtvrt hodiny později Dejv. Díru v ledu o rozměru asi 5 krát 6 metrů chystali Jirka Lüftner a sourozenci Čechurovi. Jirka neměl žádný model, Přemkův Naxos odmítl poslušnost a Láďa svou nevelkou lodičku asi za minutu vybil.
Na vodě se tak proháněl s remorkérem nejprve Dejv a spolu s ním krátce Ondra Vladyka. Než jsem přispěchal se Springerem, Ondra už svůj model uklízel. Na vodě jsem ho vůbec neviděl, takže si troufám odhadnout, že se na tak malé ploše pořádně neotočil.
To mému Springerovi stačila. Bohužel dělal tak velké vlny, až jsem Dejva záhy vyhnal a šel raději jezdit s RC autem. Nejprve rákosím, později i dosti daleko od břehu.
Původně jsem zamýšlel vznášedlem otestovat dosah nového vysílače, jenže nevelká vrstva sněhu mi to překazila. Mimo prometeného hřiště na hokej vznášedlo odmítalo jet.
Když jsem z vody vystrnadil Dejva, Láďa Čechura se s asi třiceticentimetrovým modelem na vodu vrátil. Ještěže měl přilepenou nástavbu, jelikož netrvalo dlouho a omylem jsem do něj vrazil a model převrhl. Při zkoušce o prorážení ledu na půl plynu Springer vyjel celý na led, takže je i při minimální rychlosti pro takto malé modely nebezpečný.
Po zhruba hodince u vody jsme se přesunuli do opravené budovy Yacht clubu TJ Lokomotiva Plzeň, kterému patří poděkování za poskytnuté zázemí, a od roztopeného krbu sledovali, jak se venku hemží bruslaři. Posilněni čajem, bezpočtem teplých párků a klobás jsme se krátce po poledni rozešli s příslibem, že se zde 31. prosince 2026 sejdeme zase. Raději i s hokejkami a pukem. Přijďte také!
Pro MoNaKo ladous
|