Scharnhorst je připraven vyplout

Když loni na jaře začala tahle bláznivá doba, bylo jasné, že budeme spoustu času trávit doma. Z toho vyplynulo rozhodnutí zas se pustit do stavby něčeho „většího”. Po stavbě IJN Mogami (už jsou to tři roky od dokončení) padlo rozhodnutí na stavbu lodi Scharnhorst. Měřítko bylo jasné 1 : 115 – jako Mogami, z čehož vychází celková délka cca 205 cm. Plán jsem měl doma již nějakou dobu schovaný, bohužel jen v měřítku 1 : 200. bylo nutné nazvětšovat žebrorysky (při délce 2 m+ vychází šířka na cca 30 cm).

Samotná stavba již probíhá klasicky: překreslit žebra na překližky tl. 8 mm, svrtat otvory pro nosné kulatiny a celou kostru umístit na pracovní desku – v mém případě spíš pracovní fošnu. Následně došlo k umístění hřídelí a motoru. V modelu jsou tři kusy MIG 500 Turbo 12V na hřídelích MP JET s přírubou – dle mého nejjednodušší a nejspolehlivější řešení. Asi nejoblíbenější část stavby následuje– oplaňkování balsou tl. 4 mm, po kterém loď konečně dostane tvar. Posléze nahrubo zatmeleno, obroušeno a přes balzu dvě vrstvy lamina. Pak přichází naopak nejneoblíbenější část – tmelení a broušení.

Po dokončení trupu následovalo osazení kormidel, motorů, šroubů a první zkušební umístění na vodu – dovážení a konečně první zkušební plavba v Praze na rybníku na Lužinách.

Když bylo potvrzeno, že loď plave a pluje, pustil jsem se do vrtání a osazování okének (cca 170x na každé straně) dále nahrubo připravená paluba a začátek formování nástaveb. Od začátku bylo jasné, že se věže budou otáčet – proto je pod každou věží umístěno servo s rozšířeným úhlem otáčení na 270° a zpomalovačem.

K dalším funkčním prvkům patří osvětlení, to je rozděleno na dva samostatné okruhy. První obsahuje poziční světla plus pátrací/signální reflektory. Druhý spíná LED–pásek který je nalepen po celé délce uvnitř trupu. Jednak osvěcuje veškerá okýnka (bohužel také spáry v palubě a nástavbách) a zároveň slouží jako lampička pro „servis” uvnitř lodi.

Další osazen plánovaný generátor kouře. Ten je sestavený z odporového drátu, krabičky a 12V ventilátoru. Zvuk lodní houkačky je řešený zvukovým modulem koupeným přes eBay z Anglie.

V průběhu řešení všech funkčních prvků na lodi docházelo k postupnému dodělávání paluby, ta je celá seskládána ze smrkových lišt 2x2 mm délky 10 cm, celkem na palubu padlo 140 metrů. Další poměrně dlouhou činností byla výroba zábradlí. Sloupky jsou z uhlíkové kulatiny zavrtané a zalepené do paluby (přeci jen se jedná o nejčastěji ulámaný detail na lodích) a vodorovné žbrdlení bylo proti původnímu plánu (režná nit) uděláno z měděného drátu z důvodu vytvarování oblých částí.

Hlavní část nástaveb je z překližky tl. 1,5 mm, kde bylo zapotřebí komplikovanějších oblých tvarů došlo na 3D tisk (barbety, komín, velitelský můstek).

K nátěru používám barvy Balakryl, na detailní doladění barvy od Revellu. Pro oživení modelu je na lodi kromě vlajek také asi 70 figurek – bohužel výrobci na východě považují měřítko TT za 1 : 100 a tak jsou panáčci větší.

Pro napájení lodi jsou použity dva tříčlánky Li-pol a pro zatížení lodi potápěčské závaží – celkem 14 kg olova, s kterým celková váha lodi činí 21 kg.

Závěr

Nyní již zbývá jen vyrobit přepravní „vozík” a pak se snad již někdy potkáme u vody!

Pro MoNaKo Vojta Tomek