Racek s parní turbinou

Kategorie
,
Počet komentářů: 13
Racek s parní turbinou

Podle názvu je zřejmé, že se nejedná o maketu pro třídu DS. Racek je totiž malý osobní člun s pohonem parním pístovým strojem. Bylo jich vyrobeno velké množství různých tvarů, velikostí a barevných kombinací. S pohonem parní turbinou ale určitě žádný neexistoval. Ale pěkně popořádku. Počátkem roku 2007 jsem se vážně potýkal s myšlenkou postavit něco na parní pohon. Na výrobu vlastního pístového parního stroje jsem se necítil a pořád necítím dostatečně připravený, nemám dostatečné vybavení ani zkušenosti a znalosti. Ale měl jsem velkou chuť něco na páru postavit. Vtom se mi dostala do ruky kniha Modely elektromotorů a parních strojů od Adamova a Chlebnikova z roku 1953 a v ní popisovaná stavba „malé turbinky“ vyrobitelné podle autorů za „necelé 2 hodiny“. Poté jsem se dozvěděl z diskuzí na MoNaKu, že to je úplný nesmysl. Bylo rozhodnuto. Musím to zkusit.




Jako první jsem vyrobil jednoduchý kotel a turbinu skoro přesně podle knihy. Samozřejmě že to vůbec nefungovalo. Turbinu jsem pozměnil. Udělal jsem ji v trochu jiných rozměrech, ale hlavně jsem ji uložil na jednu stranu. Začalo to fungovat. Jako vytápění jsem se rozhodnul používat PePo (Pevný Podpalovač). Je nejdostupnějším a nejjednodušším řešením pro začátečníka. Topení plynem jsem zavrhnul především vzhledem k mým nulovým zkušenostem s těmito věcmi vůbec. Vytápět pevným lihem jsem chtěl, ale nebyl jsem schopný ho sehnat (teď vím, že ho mají drogerie Teta). PePo má jednu výhodu a řadu nevýhod. Pěkně se z něho modelově kouří a vypadá velmi realisticky. Umí zhasnout kdykoliv za větru. To se dá vyřešit. Velice špiní topeniště a kotel. To se dá pravidelně čistit. Ale hlavně umí velice rychle shořet, když se špatně navrhne topeniště nebo průměr komínu. Po dvou měsících zkoušení a blbnutí jsem měl kotel na PePo, kde hořela jedna kostka 25 minut a turbinka se točila asi 15 minut. Vyzkoušel jsem to i se zátěží lodním šroubem pod vodou a taky to fungovalo a dokonce rozbíhalo bez postrčení rukou.


Toto je moje kombinace

Věřím tomu, že by to fungovalo i jinak, jenom to dobře sladit. Právě tyto kombinace a výroba součástí které jsem nakonec nepoužil mi zabraly nejvíce času, zhruba jeden rok. Kdybych předem věděl, kolik času této stavbě budu muset věnovat, tak jsem se do toho asi ani nepustil. Takže počáteční neznalost s vytrvalostí se někdy vyplácí. Na všechny zkoušky a marné pokusy jsem vypotřeboval tři celá balení PePo. Když se model konečně poprvé rozjel solidní rychlostí, málem jsem dostal od radosti infarkt. A to za to stojí!




S naivní představou že mám hotový pohon jsem se pustil stavby modelu. Rohodnul jsem se pro jednoduchou stavbu otevřeného parního člunu. Chtěl jsem rychlou nenáročnou stavbu a možnost neustále zasahovat dovnitř. Také šlo o přístup vzduchu a větrání výparů, který jsem neumněl řešit a otevřenost stavby to řeší za mně. Model je dlouhý 70 cm. Je celodřevěný, plaňkovaný. Pohyb kormidla zajišťují řetízky. Kormidelní kolo se otáčí zároveň s pohybem kormidla pomocí lanek. Stavba trvala tři měsíce.

Pohon jsem vsadil dovnitř a ono to nefungovalo a ani jednou se neroztočilo. Provedl jsem spousty změn a úprav. Loď se rozjela, ale jela velice pomalu. Vyrobil jsem postupně další dvě turbiny a tři kotle. Postupně jsem začal nabývat jistotu jak to má vlastně být, aby byly otáčky vysoké a zároveň to mělo dostatečnou sílu točit vrtulí.




Turbina má průměr 55mm, šířku 5mm. Je v ní celkem 65 turbínových lopatek. Lopatky jsou mírně zešikma proti směru náporu páry. Uvnitř je kroužek, aby se pára hlavně při rozběhu neustále měla o co opírat. Kolem turbiny je kryt kvůli tryskající horké páře a také protože se to celé naprázdno točí vysokou rychlostí, takže je potřeba také myslet i na bezpečnost provozu ve všech rovinách (na fotkách a videu kryt chybí, aby bylo co fotit). Vše pohánějí dvě trysky z obyčejného prázdného zapalovače. Trysky mají otočné uložení a jejich změna polohy je možná ve všech osách. Použití hadiček je nutné kvůli nastavování trysek.Vnitřní průměr hadic je 2mm. Turbina se musí umět rozeběhnout foukáním „na hubu“ do obou trysek se zátěží převodů a šroubu s neponořeným modelem. Variantu s jednou tryskou jsem vyzkoušel také. Otáčky byly prakticky stejné, ale kroutící moment byl podstatně nižší. Chtělo by to ještě vyrobit kondenzační nádobu, protože sražená voda se prozatím dostává do trupu a jemu to rozhodně neprospívá. Tímto jsem se začal zabývat až nakonec, protože by mi kodenzační nádoba během stavby jenom zavazela a znemožňovala změny. Zpomalovací převod 2,6:1 ozubenými koly. Ozubené kolo na turbině je kovové (mosaz), na hřídeli šroubu plastové. Méně o sebe drhnou a nerachotí tak jako dvě kovová kola. Lodní šroub je dvoulistý průměr 40mm. Je původně 45mm, ale zkrácený a zaoblený a má podstatně větší tah než stejný typ 40mm bez předělání. Málé parní čluny té doby měly dvoulisté vrtule, takže aspoň v tomto bodě se nerozcházím se skutečností. Kotel je dvoukomorový 2x2,2dl. Má dva komíny, dva výstupy, dva kombinované ventily (napouštěcí a zároveň pojistný), jedno společné topeniště. Výška topeniště je 55mm. Zde používám dvě kostky PePo. Vše je z mědi. Vzhledem k topení na PePo musí mít komíny dostatečnou tloušťku stěny, protože v nich dochází k dohořívání paliva. Spotřeba páry není vysoká jak se všeobecně tvdí. Je to zhruba 0,8 až 1dl vody na 15min. Původní stojatý válcový kotel nemá dostatečný výkon. Bohužel jsem ho musel dát pryč i když je podstatně hezčí a maketovější. Takže jsem uložení kotle musel předělat a snížit. Každý kotel musí mít všechny bezpečnostní prvky, jako je správně nastavený bezpečnostní ventil, manometr, vodoznak atd.

V poslední době jsem začal používat předehřívání vody. Doba jízdy se prodloužila na 20 minut a zároveň se o něco málo zvýšila jeho rychlost. Také výměna vrtule za Raboesch 50 třílistou vcelku pomohla. Ale rozhodně se nejedná o nějaký rychlík.

Tento článek není návodem na výrobu, ale pouze popisem něčeho o co jsem se pokusil a ono se to nakonec přece jenom povedlo.



Obrázková galerie


Obrázková galerie



Videosnímek


Videosnímek



4,5 MB / 46 s

Tomáš Vilcsek

Ostrava

Na začátek článku

Komentáře

Nepřihlášený

zajimave a co tam dat dve lopatkova kola???

zajímavé
Nalim

Netradiční řešení ale jak vidět tak funguje a to je důležité,nějaké ttd turbínky by se našli (pokud to není tajemství) ? dík Milan

dík
RomanT

Moc pěkný, myslím že to za ten rok stálo - máte můj obdiv. Roman

pára
Mil

ty hadice co vedou horkou páru je nutno tepelně izolovat,jinak se pára co vystoupí z kotle cestou k turbíně ochlazuje-smršťuje se její objem a tím klesá koncový tlak,místo Pepa se dá používat kapalný líh,řada knotů pod kotlem,provoz je čistý,jinak saze izolují kotel před teplem.

je možné i řešení bez turbíny,jen se ohřívá tepelná spirála a pulzně to pumpuje vodu,jede to pěkně.

Re: pára
ladous

Nehrozí u kapalného lihu riziko vylití někam mimo topeniště, když se loď zhoupne po vlně?

Přema

Paráda.Kde jsi vzal turbínku-kolo-považuji za dost náročnou a přesnou práci.Docela bych uvítal i detailnější fotky a postup při výrobě turbínky.

Taky si myslím,že tepelné zaizolování by mělo význam.

Kapalný líh má své výhody-lepší výhřevnost,čistší provoz.Nicméně Pepo je levnější a dostupnější.Riziko vylití lihu se dá určitě eliminovat,

nicméně,každá sebemenší chybička-kapička vedle může mít fatální důsledky.

Zajímalo by mě řešení zpátečky?

dotaz
VILCSEK

Mohl by prosím Mil ukázat tu mašinu s tepelnou spirálou co pumpuje vodu a jede pěkně?

Re: dotaz
SH

hledej zde "parníček Puf-Puf"

Blahopřání
Ivan parníkář

Jako autor planku Racka (v originale Le Mouette) se musim pripojit ke gratulaci. Je fajn videt dalsi model podle svych nakresu, ktery je funkcni a navic netradicni cestou.

Jednoduchou parni turbinku jsem stavel take, ale byl jsem prave zklaman dosti malou ucinnosti. Nejdal to zrejme dotahl kamarad Tomas Koci, snad se i on pripoji do diskuse. Oproti tomu vytapeni tekutym lihem zase provozoval ve svych zacatcich Jirka Voracek. Kazdopadne nutno podotknout, ze v soucasnem lodnim parnim modelarskem svete vladne vytapeni kotle plynem a oscilacni ci soupatkove strojky.

Ivan

Tomáš

Ahoj.Tomáš.Já se nechci do diskuze moc zapojovat,protože jsem zatím ničeho nedosáhl.Parníček jede dost slušně,ani bych to nečekal,protože ta turbina musí mít velmi mizernou účinnost.Sám stavím velkou loď na turbiny.Je to Grey Gosse,trup mi udělal Pepa Darvaš,fotka je k vidění na jeho stránkách.Je to 1770 mm dlouhé,čili dost.Pracuji teď na turbinách ,budou dvě,průměr kol 70 mm.odhad otáček 60 000.Po desetiletích studií(první turbinu jsem postavil v 60 tých letech.pak jsem si něco nastudoval na ČVUT obor parní turbiny.)Za nejvhodnější princip považuji Teslovu turbinu-tu stavím.Je snadno vyrobitelná,má malé ventilační ztráty a snad má i dobrou účinnost v širokém spektru u/c.To je poměr obvodové rychlosti kola a rychlosti páry.No nechci to protahovat.Pokud se podaří,příští rok na Vyžlovce.SSR(Speed steam race)jak jistě znáte.

Re:
ladous

Budeme se všichni těšit ;-).

pára
T. Vilcsek

Teslovu turbinu jsem zavrhnul hned od začátku, takže jsem rád že ji někdo staví. Řekl bych ze špatných vlastností při mechanickém zatížení. Ony totiž všechny moje turbiny i ty špatné měly bez zátěžě vysoké otáčky (ale 60 tis. to určitě nebylo). Takže přeju ať to jede co nejlépe. A pokud to bude někde zveřejněno, pokusím se ji také postavit.

parní turbina
Tony

Článek o parní turbince (převzatý z "Le Modele reduit ď Batenau") byl kdysi uveřejněn v polském časopisu Modelarz č.2 ročník 1967. Byl připojen i "výkres" (či spíše ideový nárys - nejsou v něm uvedeny rozměry) a dosti špatná fotografie hotové turbinky. V článku byly i některé rozměry a specifikace. Pro případné zájemce mohu poskytnout "kopii" článku.

Zdravím Tony.

Vladyka models

DSYS

MODELA PRAHA s.r.o.

Modely lodí

RCMania.cz = vše o modelářství

Licence Creative Commons

TOPlist

Odběr novinek e-mailem

The subscriber's email address.