Před chvílí jsem se vrátil z Doks a honem dopisuju poslední část o Tritonu na vodě, jelikož jsem si přečetl dlouhý článek Jiřího Voráčka a hned mi bylo jasné, že to nemá „dobrý“ konec. Takže přidám ještě pár informací pro zájemce o tenhle druh pohonu modelů lodí.
Strojek na stole samozřejmě běží, ale ještě je dlouhá cesta k úspěchu na vodě - poměry v uzavřené lodi, kdy pára je všude kolem, prskající voda cáká kolem oscilujících válců, nedostatek vzduchu (kyslíku pro hořák v uzavřené lodi), vlhnoucí serva a přijimač, to všechno chce svoje, v mém případě to chce ještě nějakou dobu zkoušet a upravovat.
V malé lodi nezbylo místo pro lapač kondenzátu a tak jsem se z toho chtěl vylhat tím, že jsem prostě výfuk ze stroje zavedl do komína, jak to mají někteří kamarádi. No, nebyl to dobrý nápad. Kondenzující pára a i voda, co se dostane při rozběhu strojku do výfuku, bezpečně uhasí vzlínavý hořák.
Kdybych tam měl vodorovný hořák, bylo by o problém méně, ale, holt jsem tohle musel vyřešit.
Takže zbývalo vřadit lapač a ochlazovač - ale kam?
Jak jsem psal, původně tam byla krabička velikosti „prcka“, ale sem se už prostě nikam nevešla.
Nějakou chvíli jsem pomýšlel na to ukončit svoje trápení prudkou ranou do hlavy, ale pak jsem lodičku zbavil strojovničky a našel trochu místa pod servy, plného překližkových konstrukcí.
Malá flexa, potom frézička a nakonec dlátko mi pomohly vyrabovat překližku pod servy coby výztuhy. Do vzniklého prostoru jsem vyrobil docela pasující nádobku objemu asi tak „velkého prcka“, ale uzavřenou, aby pára neničila serva nad sebou, s vývody do komína, od stroje, a co hlavní, vývod ze dna nádobky, který musím před jízdou spojit s Žanetkou a prostě odsát ze dna kondenzovanou vodu. Den práce.
Nakonec jsem musel s tou věcí na vodu, tedy 21. ledna, na narozeniny maminky, týden po narozeninách táty a týden před mými narozeninami. Proč to píšu? Prostě v lednu se nehodí chodit moc na rybník, že.
Vybavil jsem se gumovkami do pasu, které ale byly o metr kratší, než by bylo potřeba. Ve stejném místě jsem před 15 lety pro loď plaval. Tehdy to bylo 12. března, opravdu nic moc, ale musel jsem na dokončení článku risknout vše...
Výsledky vidíte na obrázcích a videu - částečný úspěch, ale už raději nebudu nic posílat touhle dobou, lepší bude počkat do léta.
Nicméně, jak to vypadá, jsem schopen sám obsadit třídu kolesových parníků: malý, velký a hybridní - pro případ, kdyby kamarádi chtěli na Vyžlovce všechno vyhrát.
Chlapci, máte smůlu.
![]()
Závěr potřetí
No a to je snad konečně všechno. Jdu balit, jedeme na hory, běžky asi necháme doma a budeme se koupat v hotelovém bazénu a relaxovat, všichni to potřebujeme.
![]()
Předcházející díl
Peripetie s kolesovým parníkem Triton
|
Fotogalerie Foto: Jiří Voráček © 2014 |
|
Videosnímek (Jiří Voráček © 2014) 1 minuta a 2 s na serveru YouTube |
Pro MoNaKo 21. ledna 2014 Jiří Voraček