O Branický soudek 2010: Jaký byl konec první pětiletky?

Tug Towing v podání Klubu NAMOLO! se vžil do povědomí mnoha modelářů, z nichž nejvíce se o něm dozvědělo přes server MoNaKo, kde TT našel své útočiště. Poslední soutěží, která se konala v Braníku 11. září 2010, se tak završilo pět soutěžních let této modelářské kategorie, která zaznamenala pod hlavičkou Klubu NAMOLO! i na našem území značný vývoj.

Braník věčný?

Ke stálicím soutěžních míst patří bezesporu pražská zátoka Vltavy u branických ledáren, která znamenala dosud jediné soutěžní místo na území metropole, zatímco ostatní soutěže se různě přesouvají po celé vlasti. A proč znamenala? Protože není jisté, že se tam bude moci soutěžit i příští rok, ale přiznejme si, že pokud se podaří najít jinou lokalitu v nedalekém okolí, tak to žádná tragédie nebude. Největším pozitivem branického areálu bylo především to, že alespoň jednou ročně odpadlo náročné převážení překážek, které po většinu roku odpočívaly právě v branickém areálu sdružení Argo (ale kam je přestěhovat?). A snad i náhodné diváky mohl TT oslovit nejvíce právě zde, jelikož kolem Vltavy vede frekventovaná cyklostezka. Bohužel, diváckou atraktivitu kazil nepřístupný terén a bujná vegetace, bránící ve výhledu.

 

I mistr tesař se někdy utne, takže tým Last Minute zaznamenal podivnou havárii, kdy se jednomu z remorkérů rozvázalo lano, které jistě celou sezónu drželo zavázané.

Jak zápasili modeláři?

Na náročnější terén si museli zvykat i modeláři. Některým se to povedlo bez újmy, jiní si přivodili mnohdy bolestivé šrámy při uklouznutí na kovovém roštu strmou cestou k molu, které nás každoročně překvapovalo různými vrtochy náctiletého fracka (letos se mu vůbec nechtělo plavat), a další okusili jakost bahna, které vodu v zátoce doplňuje. S čím měli problém skoro všichni, bylo přenášení modelů z aut, kdy se člověk kolikrát bál, že ho srazí cyklista. Aby bylo jasno, tak jde o nějakých 200 metrů, což se docela pronese. Parkování samotné se v posledních letech s rostoucím počtem účastníků stalo také docela problematické, ale nakonec někde zaparkoval každý (letos jsme hromadně parkovali na plné žluté čáře, což jen náhodou dopadlo bez újmy).

 

Přístup k molu i vlastní molo dokázaly činit pořádné potíže , aniž by člověk něco nesl. Hrábě nejsou na mole náhodou...

Jak Keba poručil větru a dešti

Co se zdá až k neuvěření, je skutečnost, že při vlastní soutěži v Braníku za těch pět let nikdy nepršelo, což je u jiných akcí celkem unikát. A to nemusíme chodit daleko. Stačí se poohlédnout jen za letošním TT Cupem a hned si každý účastník vzpomene, kde všude pouze zmokl a kde dostal jako bonus kroupou do čela.

 

... v přístavišti se počítalo s odstavením obou vleků, jenže z mola se na jeden vlek nedalo dosáhnout. Ať žijí hrábě Podstatná část trati byla z praktických trubek, které díky spojení v jeden celek přenášely kdejaké ťuknutí na celou svou plochu, s čím měly problémy hlavně tlačné remorkéry. Drobnou vadou, za kterou samotné trubky nemohou, je skutečnost, že na trati muselo často jedno soulodí čekat na projetí druhého .

Výsledky

Gratuluji všem vítězům.

Co chtěl autor říci?

Asi si říkáte, že ke standardní reportáži má tento článek zatím hodně daleko. Sebekriticky přiznávám, že máte pravdu

. A u toho také zůstane, protože jsem letos v Braníku dění příliš nesledoval, zabrán do četných hovorů - tu o remorkérech a tu o něčem úplně jiném. Další, kteří by měli co říci, byli zaneprázdněni vlastním organizováním soutěže, tudíž příliš postřehů o celistvém dění také nemají.

 

Parat málem postříkal rozhodčí, ale nakonec se asi zalekl a hanebný čin nedokončil. Zacouvat se svými remorkéry zhruba metr rovně činilo mnohým potíže.

Dovolím si tedy článek zakončit úvahou, že nejlepší reportáží je vlastní přítomnost na akci. Proto se včas pusťte do stavby svých soutěžních remorkérů, ať máte s čím bojovat v Tug Towing Cupu 2011, který pomalu klepe na dveře

.

 

Pár pohledů do depa neuškodí

.

Další fotogalerie

ladous

RC Fógli

Vít Jelínek

Obrázková galerie Foto: Dada © 2010

Obrázková galerie Foto: ladous © 2010

Pro MoNaKo ladous