Nedávno jsme s Antem podávali přihlášku na SPS ke zkoušce. Čekal jsem na něj u budovy SPS a rozhlížel se po bazénu Holešovického přístavu. Panovalo podzimní sychravé počasí, které zalézá pod bundu, nutí Vás přešlapávat, popocházet a podupávat. Každá minuta Vám připadá jak hodina. Ante mezi tím omylem čekal na druhé (té špatné) straně přístavního bazénu, který jsem si zádumčivě prohlížel. Při tom čekání jsem si vzpomněl, že v únoru jsme se s mojí paní procházeli po protějším břehu (kde teď marně čekal Ante). Tenkrát byl čerstvě napadlý sněhový poprašek a mrzlo. Vydali jsme se do přístavu, kde jsem si chtěl něco nafotit, než pod náporem developerských projektů tento kousek Prahy s neopakovatelnou atmosférou postihne stejný osud jako kdysi Karlínský přístav.
Po návratu domů jsem zalovil ve svém archivu. Fotky z onoho mrazivého, sněhem proběleného únorového dne, kdy jsme vyrazili do Holešovického přístavu, jsem našel. Napadlo mě, že bych Vám je mohl ukázat. Nejsou to žádné umělecké zázraky a ani jako dokumentární snímky neobstojí. Ale možná budou pro někoho inspirací pro malý odpolední výlet, nebo na nich najdete zajímavý detail. To co bylo vidět skoro před rokem, není už vidět dnes a co je vidět dnes, už nemusí být vidět zítra. Proto Vás zvu na virtuální procházku po přístavu, který jednoho dne nenávratně zmizí.
![]()
Introdukce
Napadlý sníh vytvářel kontrastní pozadí, které řece a přístavu sluší. Libeňský most je jako brána do jiného světa. Jakmile jej podejdete, vkročíte do světa, kde se střetává to tiché, staré a rezavějící s hlučným, novým a lesklým.
Přístav býval místem, kde se lidé setkávali. Křížili se tu jejich cesty, osudy. Někomu cesta začalla jinému končila. Posádky šífů se znaly, při připlutí či odplutí se zdarvily, mávaly na sebe. Lodě přivážely zboží, jeřáby jej překládaly na povozy, železniční vozy, nákladní auta. Dnes koleje už jen rezivějí. Byl zde ruch, prostě to tu žilo. Dnes je v přístavu ticho a spusta tlačných remorkérů a nákladních šífů čeká. Časem budou vytaženy na břeh, na sucho - prostředí pro lodě tolik cizí - a přijdou lidé s autogeny a rozřežou je na kusy a ty kusy odvezou do šrotu a ten šrot.... Jen některé lodě potká šťastný osud a budou přestavěny a znovu vyplují na řeku.
Určitě znáte tu situaci, kdy se Vám něco nelíbí a je Vám to odporné a čím víc je to odporné a čím víc se Vám to nelíbí, tím víc na to koukáte, Vaše oči jsou tou hnusotou přímo přitahovány a nemůžete se tomu ubránit a Vaše zhnusení sílí...začarovaný kruh. Přesně v takovém kruhu jsem se začal motat, když jsem uviděl realizaci developerského projektu. Možná se někomu ta moderna bude líbit, ale podle mě architekt znal přístav a jeho okolí jen z fotek. Dvě původní, nádherné hrazené budovy přístavní správy byly zachráněny jen díky památkářům a nesměle se krčí pod tíhou moderní nevzhlednosti.
Podle projektů by se zde měly objevit lodě nové. Moderní jachty, které budou přivážet jejich majitele, kteří si koupili předražené a popravdě mizerné byty na břehu přístavního bazénu. Na ty nové lodě jim už asi peníze nezbudou a tak zatím musí koukat na ty staré. Je to vlastně zásluha developerů, že poměrně často ve svých projektech naslibují víc, než pak splní a mohli jsme se ještě přístavem projít. ![]()
![]()
Procházka
Ten optimistickej pán byl takovou prima tečkou za tou naší procházkou.
Proto s ním ukončím i tuhle virtuální.
|
Obrázková galerie |
Tento článok, napriek tomu, že je trochu smutný, ma potešil. Má to atmosféru aj dokumentačnú hodnotu.
Prial by som si, aby aspoň niečo z toho prístavu a lodí zostalo zachované.
U nás je situácia podobná. Značná časť starého Bratislavského prístavu už je zlikvidovaná.
Ty fotky 38-40 - něco jako válec s nízkou výškou se svislou osou rot. a žebrováním pro průtok vody: Předpokládám, že se jedná o něco, co má chránit šroub a kormidlo a zároveň nějak usměrňovat proud vody (možná se pletu). Přemýšlím, že bych to mohl dát na springera, kterého dokončuji (dokud je bez laku jen olaminován) a možná by to snížilo zvedání přídě díky ploše spodní podstavy a plnilo ochrannou fci, ale asi by to mělo být odnímatelné kvůli přistupu k šroubu a možnosti sundání kormidla. Ale z hlediska výroby z překližky by to mělo být snadné. Asi se do toho pustím. Pokud je to hloupej nápad, uvítám kritiku a argumenty proč to tam nedávat.
Moc hezke. Pro mně inspirace kdyš svoje modele dělam podle fotek. Jsem uš přestarly a neumim je na Monaku zveřejnit. Ale jak zas pujdete na prochazku kolem kralovny našich řek, tak u Vltavy, asi na levem břehu je velka dřevěna loděnice, před ni by mimo sezonu mohl byt zakotveny muj prvni model, ktery jsem udělal v šedesatych letech, tedy plachetnice, keč, 7m, 4,5t, jmenuje se HABANERA. Teť uš 40 let dělam modele menši, 80-100 cm. Diky za fotky!!!
Z těch fotek na mě dýchla pěkná atmosféra!
Díky moc za předvánoční fotoprocházku!
Viktor
Nádhera, nostalgie, taková fota zbožňuji, hned si je stáhnu, jestli to nevadí. Jinak myslím, že u nás brzy zmizí všechno.
Starý "šífort" zmizel a tohle jsou poslední zbytky....už v roce 85 jsem likvidoval 600stovky čluny na Probošťáku a tady v Holešovicích jako učeň.Ale stále se dají nalézt pěkné kousky-Mělník,Děčín......ale zmizí se rychle, zbydou jen fotky a prázdná řeka.....
.... moc pěkné fotky. Jenom takové dost deprimující. Všechno rozpálit do šrotu, zničit, zbourat... nakoupit čínu za pár šupů na jdeno použití... Ale za to ty fotky nemůžou.. :(
Na znalé bych měl pár dotazů:
- ta "roura" nad šroubem u nákladních člunů je opravdu roura jako dýza anebo je to jenom její horní polovina aby šroub necákal a nesál vzduch? Z fotek je někdy vidět spodní kruh ale to není moc poznat, nevím jestli je to pohled do vody anebo zrcadlení horní poloviny...
- co jsou a k čemu slouží "žaluzie" vedle kabiny na fotve 077 (tlačák TR436). Předpokládám, že je to nějaká signalizace. Ale komu a k čemu?
- po Labi/Vltavě se fakt už nic nevozí?
Ta "roura" nad šroubem není dýza, ale pouze horní kryt (půlkruh), který zabraňuje přisávání vzduchu když loď není plně naložena (šroub pracuje těsně pod hladinou). Možná to má ještě jiné funkce, ale podle mě tohle bude ta hlavní.
"Žaluzie" je signalizační tabule, kterou kormidelník signalizuje při míjení tlačených sestav té proti, že se chce minout pravobokem (To mám od Anteho:)). Jinak se standardně míjí levobokem. Na Vltavě se plaví akorát výletní parníky, nějaký ten přívoz a jeden tlačák vozí vanu s pískem do Štěchovic a druhej reklamu na Staropramen. Na Labi nevím.
Je několik soukromníků kteří se snaží udržet dopravu na vltavě většinou motorovýma loděma např . dopravují písek do Holešovické panelárny.Moc jich není ale snaha je vydět. Opravy lodí se z Holešovic a Libně přestěhovala do Podbaby na špičku Trojského ostrova je tam také ukotven plovoucí dok dost zajímavá stavba. dada
Smutné,leč krásně napsáno.Mám velkou chuť se tam také hned zajít podívat.Nabízí se otázka,proč je přístav a lodě v tomto stavu?Copak se už neoplatí vozit zboží lodí ,ale jen na kamionech?Na základní škole nás učili, že nejlacinější doprava je lodní. Jiří.
A já si v této souvislosti nevybavuji nic jiného, než že se pořád hovoří o nějakých nutných jezech na Labi, aby tam ty lodě vůbec mohly více měsíců v roce plout.
Jinak v poslední době se nákladní doprava pozvolna vrací alespoň na železnici.
I když pohled na Holešovický přístav je vcelku hrozný,ve skutečnosti velká část lodi stojících na Pravém břehu(na protilehlém než jsou ty nové domy)je lidí kteří se snaží o jejich záchranu.Někomu se to daří více někomu méně,některé vypadají krásně jiné hůře,ale aspoň snaha o záchranu zůstává.Ale čím více bude fotek tím lépe pro budoucnost.A jen pro úplnost loď s názvem 200 169 SOU SL-2 obrázek 60 a ty okolo je bývalá školní loď z Děčína a její původní název z don kdy ještě jezdila jako nákladní je Josef Ressel.
Ahoj Bedy