Katamaran Sára

Stavbu jsem zahájil obstřižením a následným obroušením lemu spodního a horního dílu trupu. Při prvním vzájemném přiložení na

sebe díly nelícovaly. Působením malé síly se ale daly díly vzájemně spasovat bez viditelné deformace trupu.

Toto hrubé spasování je lépe provést hned na začátku. V případě nepřesností je možné upravit překližkovou konstrukci uvnitř

trupu. Po tomto kroku jsem do zadní části spodního dílu zalepil pouzdra hřídelí kormidel. Pouzdro se skládá

ze dvou plastových trubiček různého průměru s osazením. Tyto trubičky se do sebe navzájem zasunou a zalepené osazení nám trup

ze spodní strany utěsní. Jako další jsem začal se složením vnitřní překližkové konstrukce.

Překližka vložená v mojí stavebnici nepatřila zrovna mezi kvalitní. Svůj účel ale plní bez závad.

Konstrukce se skládá ze dvou příčných žeber a desky pro uchycení serv. Tvar žeber neodpovídal profilu trupu

a musel se upravit. Zde je třeba kontrolovat nejen zapadnutí žeber do trupu ale i celkový tvar trupu vzhledem k jeho horní

části. Po vytvarování žeber do potřebného tvaru jsem na jejich horní část přilepil desku serv. Takto

sestavený komplet jsem zalepil epoxidem do trupu. K ovládání kormidel je ve stavebnici plastový bowden s

plastovou trubičkou. Já jsem použil trubičku a ocelovou strunu, kterou jsem namazal mazacím tukem do vodních čerpadel. Toto

řešení používám i u leteckých modelů k plné spokojenosti. V tomto případě jsem měl obavy z koroze struny, ale vše funguje již

delší dobu bez závad. Zalepení lanovodů je nutné provést před slepením obou částí trupu. Montáž do slepeného

trupu je možná ale zbytečně komplikovaná. Souhlasnost kormidel se seřizuje na páce serva, kde se jednotlivé

struny křižují. Tímto krokem jsem skončil práce na spodní části trupu. Ještě pro jistotu jsem do přední části zalepil dva

kusy polystyrenu, člověk nikdy neví.

Horní část trupu je jednoduchých tvarů a neobsahuje mnoho detailů. Z vrchní části jsem provrtal šest otvorů

pro kolíky, které slouží k uchycení lan. V obou přídích jsem z vnitřní strany vyvrtal otvory pro hliníkovou trubku, která

drží sít a kosatku. Na zádi jsem vyřezal dva montážní otvory nad pákami kormidel. Na tyto otvory jsou ve stavebnici přiloženy

plastové poklopy. Posledním krokem bylo připevnění trnu pro nasazování stěžně.

Stěžeň je vyroben z duralových trubek. V prostřední části je spojen plastovou spojkou. Spojka je plastová

trubička zasazená mezi dva díly stěžně. Při manipulaci se stěžněm mě spojka praskla. Jedná se o opravdu o slabý materiál.

Trubičku jsem slepil lepidlem UHU a namontoval do ní šroub bez hlavy. Takto upravená spojka je již nezničitelná a její úpravu

doporučuji provést i preventivně. Ráhna jsou také z duralu a připevňují se na ně plastové spony k uchycení

otěží. Plachty jsou ve stavebnici už hotové a k jejich kompletaci je jen třeba navázat je na stěžeň. Jako

poslední jsem obstřihl a obrousil kryt kabiny.

Po ukončení těchto úkonů jsem přešel k tomu hlavnímu a tím bylo slepit spodní a vrchní část trupu.

Několikrát jsem ještě vzájemnou polohu vyzkoušel nasucho a potom jsem oba díly slepil. K lepení jsem použil lepidlo na plasty

UHU. Po zaschnutí lepidla jsem finálně upravil lem trupu. Po slepení získáme docela kompaktní díl se kterým se dobře

manipuluje. Na lem sloužící k uchycení krytu kabiny jsem nalepil pěnovou pásku, která je součástí

stavebnice. Kabina na této pásce drží dobře bez dalšího zajištění. Pro jistotu jsem z vnitřní strany kabiny nalepil špalíček

polystyrenu proti potopení. Do přídě jsem zalepil hliníkovou trubku a lem mezi plováky provrtal vrtákem o průměru 1 mm pro

přišití sítě.

Trup jsem v spodní části nastříkal základem na plasty a černou akrylátovou barvou.
Kryt kabiny jsem polepil samolepkami dodanými ve stavebnici. Podlahu kapitánského můstku jsem polepil

samolepící folií se vzorem dřeva. Poklopy zadních montážních otvorů jsem zalepil silikonem. Na středovou část jsem

přimontoval kýl. Kýl je pouze vodící a neobsahuje žádnou zátěž. Jeho šroubování je mírně

problematické z důvodu malého prostoru ale jde to provést. Do lodě jsem namontoval servo ovládání plachet Carson

1105 s tahem 8 kg. Na závěr jsem přišil přední síť.

Zajíždění katamaranu proběhlo začátkem dubna 2006. Na tuto dobu bylo pěkné počasí a slabý vítr. Z mého

pohledu rekreačního modeláře jezdila loď výborně. Na sebemenší závan větru sebou katamaran trhnul jako vodoměrka. Z první

jízdy jsem odcházel domů nadšen.

Asi za týden jsem opět vyrazil (stále duben), ale ten den foukal svěží vítr. Katamaran vyjel na vodu a to byla teprve

nádhera, loď jela v náklonu se zanořeným plovákem jako blesk. Pak ovšem přišla otočka, loď se postavila na příď a

převalila na bok. Ze břehu jsem pozoroval jak katamaran leží na boku. Asi po 5 sekundách se zcela přetočil

plachtami směrem ke dnu. Nezbylo nic jiného než v této době, ne zcela vhodné ke koupání vyrazit do vody. Když jsem loď

vyzdvihl nad hladinu tak jsem zjistil, že do trupu nevnikla vůbec žádná voda. Ani kabina se neuvolnila. Katamaran jsem nechal

uprostřed rybníku a plaval zpět na břeh. Asi po třech minutách jsem opět plaval. Loď jsem vytáhl a celý modrý jsem se odebral

k domovu. Po poradě se zkušenějšími kolegy modeláři jsem se dozvěděl, že musím mít více sad plachet podle

síly větru. Toto řešení moc neodpovídalo mojí představě o rekreačním poježdění u vody.

Jako řešení jsem zvolil výrobu většího kýlu se zátěží. Ten jsem vyrobil z plastové desky z reklamních tabulí

o tl.8mm. Do vrchní části jsem zalepil dva šrouby a na spodní stranu přišrouboval olověnou zátěž asi 650g.

Kýl má délku 270mm. Nejlepší způsob je dát loď na vodu a zkoušet měnit zátěž než se bude loď sama vracet.

Kýl je v trupu utažen křídlovými maticemi podloženými gumovou podložkou. Střední část trupu není v kontaktu s vodou tak toto

utěsnění zcela postačuje. Očekávané razantní zhoršení jízdních vlastností se nekonalo. Poznatelný rozdíl je samozřejmě ve

slabém větru. V případě, že by se vyřešil krkolomný přístup k maticím kýlu, bylo by ho možné dle potřeby měnit. Já ale o této

úpravě zatím neuvažuji.
Další změnou, kterou jsem provedl je možnost úplného oddělání plachet. Při

stavbě podle návodu výrobce jsou otěže plachet přivázány. Plachty je možné složit a položit na model, ale toto řešení je

velmi nepraktické při manipulaci s modelem. Po hledání vhodně malých karabin jsem v galanterii objevil šroubovací

spojky na korále v ceně 5 Kč/ks. Tyto spojky slouží k mé plné spokojenosti. Poslední úpravou, kterou jsem provedl

bylo prodloužení páky serva ovládajícího plachty. Tuto páku jsem prodloužil na maximální velikost, kterou

umožnil prostor v trupu. Na síť na přídi jsem dal opalující se blondýnku (nahoře bez) a k mé plné spokojenosti brázdím vodní

hladiny. Omluvám se všem zasvěceným pokud používám nepřesné a neodborné názvy, ale jak jsem už uvedl, jsem rekreační lodičkář

a jezdím pro radost.

Technická data
Délka: 700 mm
Šířka: 400 mm
Výška: 1160 mm 
Plocha plachet: 28 dm2

Obrázková galerie

Aleš Hanus