Jak jsme stavěli Barrakudy (2. část)

V první části trilogie jsme se věnovali výrobě samotného trupu, v tomto článku přistoupíme k osazení pohonu a další elektroniky, výrobě detailů, povrchové úpravě… Zkrátka a dobře všemu, co ještě musíme udělat, než s modelem poprvé vyplujeme.

Osazení pohonu a kormidla

Původně zamýšlený motor Mig 500 se po dodávce trupů ukázal jako nevhodný, prostě se do lodi nevešel. Zvolená náhrada Mig 480 Li – výkonově podobný, rozměrově menší, pasoval akorát včetně chladící spirály. Hnací hřídel vzhledem ke své délce (340 mm) vybrán o průměru 4 mm, závit M4. První prací ale bylo osazení pouzdra hřídele kormidla s teflonovými pouzdry a vstupu vodního chlazení. Držák kormidelního serva našel své místo na konci palubního výřezu s možností snadné a rychlé výměny serva.

Teprve po spojení motoru a hřídele s pouzdrem přímou spojkou 2,3/4 jsem vyříznul co nejpřesněji oválný otvor ve dně a zafixoval zvolený sklon spolu s držákem motoru vteřiňákem. Na klín pod pouzdrem stejně jako na kýl podle plánu dobře posloužil sklotextit tl. 2 mm, opět zafixováno vteřinovým lepidlem. Poté vše důkladně zaepoxidováno Epoxy 1200, zahuštěný aerosilem. Po zaschnutí následovala „vanová“ zkouška s provizorně umístěnou baterií aby mi potvrdila vodotěsnost a správný ponor dle plánu. Pak už následovalo jen vytmelení a opracování kýlu do požadovaného tvaru.

RC osazení:

1. motor – stejnosměrný Mig 480 Li (Megamotor) s chladící spirálou
2. regulátor – stejnosměrný se zpátečkou New Rain 60A (Big Hobby) s přidaným vodním chlazením
3. servo kormidla – JX servo PS 1171 MG – při 4,8 V 3 kg, při 6,0 V 3,5 kg
4. lodní šroub – Graupner průměr 32 mm

Výroba a usazení paluby

Podklad paluby tvoří sklotextit tl. 1 mm vyříznutý s přesahem cca 1 cm podle plánu s nakresleným zmenšeným palubním výřezem. Pro plaňkování jsem zvolil smrkové lišty 3 x 8 mm a k lepení moje oblíbené a odzkoušené lepidlo Patex (Chemoprén) transparent na vodovzdorné spoje. Na plánu vyznačený schodek před zadním vchodem do kajut se mi moc nelíbil. Tříští efekt kompaktní dřevěné paluby, z které i tak není moc vidět a nemá žádný praktický význam. Proto jsem jej zcela vypustil. Lišty po lepení zafixovány ztužidly, až po dokonalém zaschnutí paluba obroušena a seříznutá tak, aby dokonale sedla do vnitřku trupu.

Po špatných zkušenostech s přelaminováním plaňkované paluby Melodie s vloženou skelnou tkaninou 30 g (tkanina byla na dřevě vidět) jsem se rozhodl přelakovat celou palubu 3x pouze dvousložkovým bezbarvým lakem. Jen tak pro zajímavost – tkanina vložená na mahagonovou dýhu vidět není. Po dokonalém vyschnutí laku se teprve vyřízly otvory nad kormidlem a celý palubní výřez a po jeho obvodu nalepil límec proti vodě. Jak prokázaly jízdní zkoušky, v lodi je absolutně sucho.

Jako doraz spodní části paluby byly přilepeny na vnitřní část trupu po celé jeho délce profily Tamiya 3x3 mm lepidlem Tamiya cement. Přilepení paluby provedeno opět epoxidem s mikrobalony a zahuštěným aerosilem. Teprve po vyschnutí lepidla byl seříznut přečnívající laminát boků a vlnolamu. Dokončením prací na trupu bylo přilepení otěrových lišt kraje paluby a přídě, odtrhové lišty u čáry ponoru a vrchního madla vlnolamu. Na vše jsem opět použil profily Tamiya s výše uvedeným lepidlem. Poslední prací na trupu bylo klasicky tmelení a broušení, zkrátka finální podklad pro lakování.

Nástavba a palubní doplňky

Použitý materiál nástavby, kormidelny i motorové jednotky před kabinou je opět sklotextit tl. 1 mm. Boky nástavby jsou polepeny mahagonovou dýhou síly 1 mm, zaoblení s přesahem střechy ze smrkové lišty zbroušené do zaoblení, použité lepidlo opět Pattex. Lišta s dýhou je přetažená laminátem se skelnou tkaninou 30 g. Do nástavby i kormidelny jsou vyříznutá okna. Na střechu kormidelny je osazen dutý stožár s protaženou LED diodou. Následovalo přilepení roštu pod záchranným člunem na střeše, přebroušení dýhy a její nalakování dvousložkovým lakem. Poté došlo k nastříkání střechy kabiny a celé kormidelny barvou.

Dalším krokem bylo nalepení kormidelny, fixované zvnitřku dvěma šroubky, nalepení nabarvených rámečků oken (L profil Tamiya) a zasklení všech oken modrou fólií od Modely – vše opět lepeno Pattexem. Motorová jednotka před kabinou stejně jako lože pro motorový člun jsou zhotovené ze sklotextitu 1,5 mm.

Protože nemám absolutně žádný vztah k 3D tisku, přemýšlel jsem, jak udělat zbývající doplňky – hasičáky, větráky na střeše kabiny a hlavně jeřáb na zádi, který by se dal podle potřeby demontovat. Nakonec mi docvaklo, že můj syn jako dlouholetý plastikový modelář, by mohl… a taky že jo!

Dal mi krabici od bot plnou zbylých nepoužitých dílů ze všech možných stavebnic. To bylo na Starém Bělidle radosti! Na střešní větráky jsem použil kola pásů z tanku, hasičáky vyrobil z upravených leteckých bomb a jeřáby udělal ze zbytků jakéhosi stavebního stroje. Do spodní části jeřábu jsem zalaminoval kousek závitovky M3 a do jeho umístění na palubě matku, takže jde výborně demontovat a je téměř nezlomitelný! Šlo to moc dobře, třeba to inspiruje někoho, kdo má známé plastikové modeláře také.

Záchranný člun na střeše a motorový člun

Opět byly do Dajových skořepin použité díly z plastikových stavebnic. Čelní štítky motorových člunů, sedačky, volant, závěsný motor. Lože motorového člunu je demontovatelné – luxusní přístup k páce kormidla – a člun samotný je přitažen kloboučnickou gumou k loži. Jde snadno a jednoduše sundat. Stejně i záchranný člun na střeše nástavby. Ten drží na místě 2 magnety na přídi a zádi člunu, a to tak, že velmi! Kromě údržby a očisty obou pidičlunů bylo záměrem i usnadnit při silném větru na soutěžích dokování, sundání obou je vteřinová záležitost.

Zábradlí

To byla docela fuška, protože jsem se rozhodl je udělat celé z jednotlivých kusů. Na sloupky jsem použil kulaté plné profily Tamiya 3 mm, na samotné zábradlí pak nerezový drát průměru 1,2 mm. Nejvíc práce dalo ohnout drát úplně přesně do všech oblin a úhlů, poté navléci sloupky a přesně označit místa jejich uchycení. Šílená práce, ale nakonec to nedopadlo nejhůř. Na finále jsem nakonec sloupky k zábradlí heftnul vteřiňákem a nabarvil.

Barvení a lakování

Použité byly akrylátové barvy firmy Duplicolor RAL (RAL 3020, RAL 9003, RAL 3516, RAL 5015) a bezbarvý dvousložkový lesklý lak s tužidlem z místní autolakovny. Na oblepení rozhraní barev jsem dlouhá léta používal papírovou tamiyáckou maskovací pásku. Paní v autolakovně mi místo ní nabídla k vyzkoušení, v žargonu lakýrníků, tzv. linku. Jedná se o umělohmotnou skvěle držící pásku od šířky 5 mm. Drží famózně, je s ní perfektní práce a v neposlední řadě vychází výborně i cenově. Opravdu doporučuji ji vyzkoušet.

Dajova výroba přepravních beden

Přepravní bedny jsou klasické konstrukce z 3mm sololitu a 8x8mm nosníků. Sololit jsem nechal nařezat na míru v Castoramě v Polsku, je to pro mě nejbližší hobbymarket. Při dnešních cenách nosníků jsem si je raději nařezal a ohobloval sám. Nejhorší bylo zhotovení drážky 3,5x5 mm v nosníku 8x8 mm na zasouvací čela beden. Nemám mini cirkulárku, tak jsem si musel udělat přípravek na normální stolní pilu, ale modelář si vždy umí poradit.

Vše bylo lepeno 20min Soudalem na dřevo, super lepidlo, za 15 min drží jak Herkules za 24 hodin. Do vysouvacích čel jsem vyvrtal dvě 35mm díry na ulehčení otevírání. Proti posunu jsem vlepil ohrádku z nosníků na stojan. Před přídí a zádí je ještě nalepen tavnou pistolí molitan a bedny byly hotové.

V 3. závěrečné části se budeme věnovat jízdním vlastnostem a nutným vysvětlením. Pokusíme se text doplnit krom fotografií také videem. Proto prosíme eventuální zájemce a stavbu této jednomotorové Barrakudy, aby se do stavby pustili až po přečtení závěrečné části. Děkujeme.

Pro MoNaKo Daja + ZHZ