Denní signály lodí

Signální vlajky

Jedná se o velmi starý a stále platný a důležitý způsob dorozumívání mezi loděmi a mezi loděmi a břehem. Základem je běžná mezinárodně přijatá vlajková abeceda, kdy jednotlivé odlišně a čitelně vytvořené vlajky mají každá význam jediného písmene abecedy. Obdobně jsou vytvořeny i další vlajky, kdy každá představuje konkrétní číslici od 0 až po 9 a dále jiné vlajky napomáhající vytvoření textu sestavovaného jako sdělení pomocí jednotlivých písmen a číslic (hláskovaný text). Takové užití signálních vlajek rovněž nepřipadá pro modely v úvahu.

Velký význam pro modely ale mají mezinárodně přijaté písmenné kódy, kdy jednotlivá vyvěšená písmena i sestavy více písmen signálních vlajek mají význam určitého konkrétního větného sdělení. Pro běžný provoz jsou užívána jedno-, dvoj- až třípísmenná sdělení. Jednopísmenná sdělení jsou nejvíce naléhavá a vyžadují obvykle okamžitou reakci protistrany. S počtem písmen větného sdělení pak v jistém smyslu klesá jeho naléhavost. Text a tedy kód se čte vždy v pořadí vlajek odshora dolů.

Signální vlajky se navěšují na signální lano vedené od stěžně či stožáru vždy po levé straně. Pravé signální lano je vyhrazeno jinému účelu.

Příklady sestav




Jediná vlajka „A“ Pokud loď stojí na hladině, pak to značí: Mám ve vodě potápěče, držte se dál a plujte opatrně. Pokud loď pluje, znamená to stejné varování, ale ohlašující zkušební plavbu.

Sestava „R+U“: Manévruji s obtížemi, držte se dál.

Sestava „R+B+A“ značí Nashledanou.

Státní vlajky

Tyto vlajky mají způsobem a místem vyvěšení zhruba dvojí význam. Jednak označují vyvěšením státní vlajky registrační příslušnost lodi tomuto státu. Jelikož vlajka by neměla zůstat navěšena přes noc, tak každodenní vztyčování a snímání vlajky bývá slavnostní. Pravidla rovněž říkají, kdy má či jen může být státní vlajka vyvěšena. Státní vlajka se ale běžně nevztyčuje na volném moři.

Druhý druh použití, zde cizí státní vlajky, má význam pozdravný. Loď určitého státu při plavbě teritoriálními vodami jiného státu či při pobytu v jeho přístavu vztyčuje pozdravně jeho vlajku na pravém signálním lanu (a to vždy výše, než je umístěna nejvýše navěšená signální vlajka na levé straně).

I na širém moři je zavedeno pozdravné vyvěšení vlastní státní vlajky v případě, že je míjena válečná loď (inu pro jistotu, aby byly mírové úmysly zřejmější, che).

Umístění státní vlajky státu registrace lodi bývá převážně nad lodní zádí, což je zřejmě pokračování historie, kdy zadní část lodi sloužívala k ubytování velících důstojníků a významných hostů. Šlo o významné centrum a tak vlajka vlála právě nad ním. V dnešní době se tato tradice hojně vrací vyvěšováním vlajky státu registrace na malém vlajkovém stožárku na zádi.

Jiné vlajky

Jedná se o nejrůznější vlajky, jako např. klubové, profesní, lodní, rejdařské a nejrůznější další. Ve vojenské oblasti i vlajky varující lodě stejného státu či spojence před určitým nebezpečím, např. při zjištění nepřátelských ponorek, vlajky přikazující zaujmutí formace a podobné povely či informace.

Hodnostní vlajky nejvyšších důstojníků loďstev

Ve většině loďstev přímořských velmocí či států je zavedena instituce hodnostní vlajky. Znamená to, že důstojníci, kteří zaujímají v loďstvu nejvyšší velitelské funkce (obvykle se to týká tak 4 velitelských hodnostních stupňů), mají nárok na vyvěšení vlajky spojené s jejich konkrétní funkční hodností. Tuto vlajku mají právo vztyčit na lodi, na které či z ní velí. Příkladem mohou být vztyčené vlajky admirála Itoa na Jamatu i viceadmirála Lütjense na Bismarcku v době, kdy veleli posledním operacím těchto lodí.

Černé výstražné terče

Jsou modelářům zřejmě nejméně známou signalizační veličinou. Jedná se o použití sférických černých podob koule, „obloidu“ a kužele a jejich kombinací. Černé terče jsou užívány na rybářských lodích, pokud pracují v revírech, na vlečných mořských remorkérech či i jimi vlečených objektech, na výstražných bójích apod. Přitom pro stejný tvar terče může mít i jeho poloha (svisle špicí nahoru či dolů) význam odlišný a to i podle oblasti jeho užití. Pokud jsou terče vyvěšovány na lodích, bývá to obvykle nad přídní částí lodi či u rybářských spíše někde dominantně na rybolovné konstrukci.

Příklady

Kužel špicí dolů: Plachetní loď užívá pohonný motor.

Kužel špicí nahoru: Rybářská loď vleče sítě zasahující více jak 150 m od lodi.

Koule: Loď je na kotvách.

Dvě koule nad sebou: Loď je neřízena.

„Obloid“: Loď kvůli svým parametrům nemůže změnit stávající plavební dráhu.

Řada dalších, zejména kombinovaných, se uplatňuje na mořských vlečných remorkérech či i jimi vlečených objektech, pokud jejich sestava má určité parametry (již vyžadující, aby ostatní lodě byly varovány).

Závěr

Pro MoNaKo sestavil Pavel Hubka alias Strýček Plachta na základě svých zveřejněných i připravovaných článků na stránce:

http://strycekplachta.wz.cz

(Stránka se problematikou zabývá hlouběji vč. obrazových příloh.)

Fotogalerie Foto: Wikipedia.org © 2013

Pavel Hubka alias Strýček Plachta