Moravský pohár 2026 na Lučině - plachetnice Footy

Během druhého kola soutěže Moravského poháru 2026 na nádrži Lučina se v závodě plachetnic Footy o víkendu 23. a 24. května představilo celkem 11 modelů. Jedna z nich byla postavena až v daleké Anglii.

Počasí se o víkendu vydařilo. Bylo slunečno a teploty přes 25 °C, takřka letní počasí. Vítr foukal jenom mírný. Ale pro nás plachtaře to nebylo úplně ideální, protože se vítr za hrází blízko u břehu nepříjemně točil. Dál od břehu pak zase byly plachetnice vystaveny mnohdy nepříjemně silným poryvům větru. Takže nebylo divu, že ve snaze vyladit svou loď, si piloti svých malých speciálů častokrát měnili plachty. Někteří to zvládli i několikrát během soutěžního bloku rozjížděk.

Závod odstartoval v sobotu po poledni a na začátku si v něm nejlépe vedl Zdeněk Hanzal ze Znojma. V prvním bloku jízd byl suverénně na čele pořadí s výsledkem třech prvních a čtyř druhých míst. Ve večerní části rozjížděk se mu už tolik nedařilo. Ale i tak zůstával v průběžném pořadí na čele smečky pronásledovatelů. 

Za zmínku stojí nepříjemná událost Sebastiana Walenty. Ve třetí rozjížďce se jeho Footy vlivem poryvu větru naklonila na stranu a během pár vteřin zmizela pod hladinou. Rozhodčí na stanovišti rozhodla, že pokus o vylovení ze dna přehrady bude proveden až po skončení prvního bloku jízd. 

Potápěče záchranáře jsme v týmu závodníků nemuseli dlouho hledat. Za mlada vyškolený Bansko-Bystrický vojenský potápěč Bedřich Boháč se pak zanedlouho vydal na místo ztroskotání. Vzhledem k Sebastiánově perfektní navigaci se mi podařilo jeho Footynu vylovit hned na druhý ponor. Podle tlaku v uších během zanoření až na dno vodní nádrže bych odhadl hloubku v místě ponoru na 4 až 5 metrů. Ovšem viditelnost byla nulová. Na samém dně nádrže bylo chladno a „žlutozelené mlíko“.  Vidět nebylo nic, takže jsem pátral jenom po hmatu. Záchrana se však podařila. Příčinou potopení lodi byla s největší pravděpodobností odchlípnutá lepící páska zakrývající poklop Sebastiánovi Footy.

Pokusu o záchranu lodi přihlíželo i dost závodníků ze stanoviště lodí třídy EX-A. V sobotu navečer jsem byl osloven závodníky z týmu Třešť, zda bych jim pod vodou nenašel utopenou nástavbu. Když jsem prý ten potápěč... Kabina lodi se poroučela do vody někde u mola, kde se EX-A vyzvedávají. Jirka Nosek mi sdělil, že mu jí tam nedopatřením shodili svážeči.

A tak jsem šel navečer pod hladinu ještě jednou. Jenže u toho mola už to bylo horší. Ač se to nezdálo, tak dole byla větší hloubka než u hráze, kde se jezdí F4 a Footy. Typoval bych to tak na hloubku 5 až 6 metrů. Cestou na dno už jsem musel vyrovnávat tlak, jak to tlačilo do uší. Dole na dně bylo černo, bahno a hlavně zima. Zkoušel jsem to po hmatu. Hledal jsem tak půl hodiny, ale bohužel bez úspěchu. Dole jen klacky a kamení zaryté v bahně. A i když mě Jirka Nosek osobně navigoval na místo nehody, tak jsem bohužel nástavbu z jeho lodi nenašel. Chtělo by to asi lano, na které bych se uvázal. Pak bych mohl dělal pod vodou půlobloučky. A když by mi ze břehu průběžně někdo to lano asi o metr povolil, opsal bych následně po dně větší půlkruh. Možná, že by se tímto systematickým způsobem nástavbu nakonec podařilo najít. No, ale aspoň jsem to zkusil...

A potřetí jsem si zaplaval v neděli ráno. Když jsem si chystal lodě na závody, tak kolem našeho stanoviště si to po hladině profičí něčí EX-A a následně narazí do břehu. Časovač v lodi nevypnul a motor stále běžel. Když jsem se rozhlédl kolem, tak jsem majitele lodi nikde v okolí neviděl. Závodnický instinkt mi zavelel, že musím zachránit situaci sám. Rozběhl jsem se na místo kolize a chtěl rozpojit kablíky od baterky. Nakloním se nad loď a chytnu konektor modré barvy do ruky. Jenže následně mi po tom bahýnku těsně pod hladinou ujedou podrážky. Takže náhle zjišťuji, že už se zase koupu. Bohužel jsem už nestihl ten modrý kabel pustit z ruky, takže jsem tu loď nechtíc stáhl s sebou do vody přesně v momentě, kdy se motor „žetky“ konečně zastavil. No odnesl to jen mobil a peněženka s doklady, co jsem měl v kapse. To je tak, když chceš pomáhat ostatním… Ale hřeje mě pocit, že jsem konal v dobré víře...

Když už jsme u potápění, musím ještě doplnit jednu smutnou zprávu.  Je to přesně rok, co se na Lučině konalo MiČR mládeže. Na tomto závodě vloni v květnu došlo k potopení dvou lodí pod hladinu. Loď třídy EX-A jménem James Bond a také jedna loď třídy F4A. Na Lučinu byl následně přivolán tým policejních potápěčů. A ti dva mladí a sympatičtí chlapíci nám obě zmíněné lodě úspěšně ze dna nádrže vylovili. Zde je o tom záznam:

https://www.rajce.idnes.cz/bedab/album/utopene-lode-na-micr-na-lucine-uspesnevyloveny

Tolik příběh se šťastným koncem pro obě lodě. Ale je třeba dopovědět i druhý příběh. A ten bohužel šťastný konec nemá. Jeden z těch dvou usměvavých mladých policejních potápěčů na obrázcích, už bohužel není mezi námi živými. Osudným se mu totiž stal výcvikový ponor do hloubky přes 20 metrů. Událost se stala letos v březnu na Dalešické přehradě. 

Čest jeho památce.

Ale pojďme zpátky k něčemu veselejšímu. Závody plachetnic. Nejprve příběh té speciální „Anglické“ lodi. Jak jsem vyrozuměl, tak se v tomto případě jedná o jednu z úplně prvních konstrukcí plachetnic třídy Footy. Poctivá obšívka i žebra z překližky. Plachetnice nejezdila špatně. Jen se jí povolovaly gumové jistící kroužky na otěži. Ale lepící páska to prý spravila. Majitel Footy s přezdívkou „tomarack“ ji zapůjčil do závodů Renkovi Walentovi. I přes posměšky některých dalších závodníků, že má Renek s touto lodí jezdit pouze „vlevo“, tak se jeho Footy podařilo dokončit závod na celkové osmé příčce z 11 závodníků.

Nedělní kolo rozjížděk plachetnic začalo až ve 12 hodin, kdy vítr nabral na síle a plachetnice se pustily do boje. Zdenek Hanzal svůj nadějně rozjetý závod (bohužel pro něj), nedokázal dotáhnout na vítězství. Loňská šampionka a obhájkyně titulu v této třídě Terka Seberová z Třince opět potvrdila svou dominanci. V neděli v rozjížďkách dvakrát vyhrála a byla pětkrát druhá. To jí nakonec stačilo na vítězství v závodě s dosaženými 30 body. Od druhého místa po čtvrté to ale bylo pěkně našlapané. Druhý skončil Dalibor Sebera z Třince. Na třetí místě pak za Daliborem skončil Zdeněk Hanzal ze Znojma. A nepopulární bramboru si do Pardubic nakonec veze Béďa Boháč. Mezi 2. až 4. místem byl rozdíl jen 3 bodů! Tak to nakonec bylo dramatické a těsné…

Závěr

Už teď se všichni těšíme na třetí kolo závodů Moravského poháru 2026 do Hlučína u Ostravy v sobotu 20. června. Ovšem majitelé plachetnic Footy tam své umění předvedou již o týden dříve během mistrovství České republiky.

Stálý vítr do plachet jak v životě, tak při závodech Footy, vám všem čtenářům přeje:

Béďa Boháč z Pardubic

Výsledky

Moravský pohár 2026 na Lučině

Fotogalerie Foto: Bedřich Boháč © 2026