Footy v cizině: Pohár Západního Polska 2026

Kategorie

Reportáže 2026

Beda

,

Po, 10/08/2026 - 21:41

Počet komentářů: 0

Footy v cizině: Pohár Západního Polska 2026

V sobotu 1. srpna jsme se zúčastnili závodů o pohár Západního Polska v kategorii plachetnic Footy. Do města Bytom Odrzanski jsem se velice těšil. Bylo to totiž poprvé, kdy jsem závodil mimo Česko. Poprvé jsem si tak mohl připadat jako opravdový olympionik, reprezentující naši malou Českou republiku😊.

Také jsem se těšil na setkání se silnou konkurenci. Bohužel, za polskou družinu do závodu nenastoupil jeden z hlavních favoritů, Kamil Musiejkiewicz. Jak mi sám později sdělil, tak se z důvodu pořadatelských povinností účasti v samotném závodě vzdal. Škoda, protože jeho výsledky jsou obvykle na vysoké úrovni. Tak doufám že se s ním potkám třeba už na následujících srpnových závodech v Písku. Kromě závodníků z Polska a z ČR se závodu zúčastnila ještě jedna závodnice z Běloruska. Českou výpravu tvořili v kategorii seniorů: Tereza a Dalibor Seberovi, Vláďa Synek - aktuální mistr České republiky 2026 ve Footy. A nakonec tři nováčkové. Láďu Filáka startujícího s novou lodí jme ještě doplnili já v kategorii seniorů a můj syn Jan Boháč v kategorii juniorů. A na konec bych ještě představil posilu týmu rozhodčích. Zdenek Bílek nám na soutěži pomáhal s výkladem pravidel a někdy i s překladem do polštiny. Děkujeme.

Již sedmý ročník regaty Footy se konal pod záštitou veřejného projektu „FOOTY Radio Model Sailing Regatta 2026“, spolufinancovaného župním úřadem Nowa Sól.

Zahájení bylo naplánované na 10:00. Před soutěží ještě promluvili zástupci místních pořadatelů: Jacek Sauter, starosta města Bytom Odrzański; Adrian Hołobowicz, zástupce župního úřadu Nowa Sól a také Katarzyna Zielonka, prezidentka spolku „Przystań“ Bytom Odrzański.

Nejdříve bych se pozastavil nad místem konání soutěže. Reportáž z loňského roku ukazovala sice malý, ale přesto dostatečně velký rybník Majorka, vedle nedaleko tekoucí řeky Odry. Když jsme na místo konání závodů přijeli, tak jsme shledali, že vody v jezírku je opravdu málo. O mnoho méně než na fotkách v reportáži z roku 2025. Pořadatelé se s tím však vypořádali opravdu bravurně. Tradiční trasu závodů se tentokrát z důvodu nízké hladiny vody nepodařilo vytyčit. A tak se vedení soutěže rozhodlo na jezírko ukotvit tři bójky, srovnané pěkně v řadě za sebou. No a my závodníci jsme následně museli absolvovat trasu, tak jak ji znám ze závodů o Zlatou přilbu - jezdili jsme ovály.

Žáci a junioři měli trať kratší. My dospělí jsme pak museli zajet kolečka větší. Někdy také hlavní rozhodčí stanovil v rozjížďce dospělých odjet hned dvě kola za sebou. Což mi připadalo neobvyklé. Na druhou stranu výhodné z hlediska startu. Nemuseli jste si dělat starosti, když jste na startu zaspali. Času na předjíždění v tak dlouhé rozjížďce bylo opravdu dost...

Musím se přiznat, že se mi tento model závodů opravdu líbil a užil jsem si ho. Zároveň jsem obdivoval všechny rozhodčí, že stihnou sledovat všech 16 lodí najednou. Někdy bylo okolo bójí opravdu těsno. A to nemluvím o situacích, kdy se plachetnice musely srovnat do úzké vodní nádrže po obrátce, kdy pluly příděmi proti sobě.

Po ranní instruktáži kapitánů, kde se probírala pravidla regaty a trasa závodu, zahájila svou soutěž sdružená kategorie žáků a juniorů. Na startovní čáře se seřadili tři juniorští jachtaři (13 až 16 let) a osm mladých jachtařů (do 12 let). Počet nejmladších závodníků byl opravdu velký, na české poměry. Kéž by se také na závodech u nás pravidelně scházelo tolik mladých jachtařů.

Po první sérii soutěžních jízd žáků a seniorů byla vyhlášena polední přestávka. Všichni měli možnost ochutnat tradiční polské národní jídlo „Bigos“. Směs zelí a masa doplněná o krajíc chleba. Během oběda i po jídle se spustila mezi závodníky diskuze, kolik různých variant Bigosu je možné připravit. Snad každý, kdo si toto jídlo vaří doma, se s námi podělil o svůj domácí recept. Nevěděl jsem, že existuje tolik druhů tohoto velice chutného pokrmu. Ale co vám budu povídat. Byl jsem si ještě dvakrát Bigosu přidat. Tak moc mi to chutnalo 😊. K dispozici byly také nealkoholické nápoje jako jsou káva a čaj. A pak na zakousnutí i tradiční sladké rohlíky. Za veškeré občerstvení patří týmu pořadatelů velké poděkování.

Čtyři hodiny po zahájení soutěže se ale počasí začalo postupně horšit. Ze západu přišel mírný déšť, který postupně zesiloval. Předpověď počasí hrozila dokonce lokální bouřkou, na kterou ale naštěstí nedošlo. Poslední soutěžní rozjížďka seniorů se konala už za sílícího deště. Což donutilo hlavního rozhodčího soutěž předčasně ukončit. Organizátoři následně začali sčítat výsledky a připravovat diplomy pro všechny účastníky. Nepřízeň počasí nám nakonec dovolila odjet celkem pět jízd v každé kategorii. Nejhorší dosažený výsledek z pěti jízd se škrtal.

Vyhlášení výsledků probíhalo postupně od závodníků z konce startovního pole až po vítěze. Všichni si odnesli domů pamětní medaili a hrneček nebo sklenici s vygravírovaným popiskem závodů. Medailisté obdrželi krásné poháry a z pódia odcházeli s diplomem a medailemi se stužkou v národních barvách Polska, doplněnou tradiční bílou orlicí. Co mě překvapilo a zároveň velice potěšilo, bylo, jakou zvukovou kulisu vyhlašování výsledků mělo. Krom tradičního potlesku byl každý vyhlášený závodník oceněn zvoláním „bravo“ anebo jiným hlasitým oslavným chorálem. Takže mi to připomnělo oslavu gólů v populárních týmových sportech. I já jsem se nechal strhnout atmosférou okamžiku a všechny oceněné závodníky hlasitě pozdravil. Za zmínku stojí i povedená oslavná „hvězda“ Ládi Filáka 😊.

Závěr

Na závodech plachetnic Footy se naší skromné české výpravě opravdu dařilo. Na vodě se představilo 27 lodí ze tří zemí a my jsme si domů odvezli celkem čtyři medaile.

Všem domácím pořadatelům a rozhodčím velice děkujeme a už teď se těšíme, že tu milou až rodinnou atmosféru zažijeme i příští rok.

Bedřich Boháč, Pardubice